Na veletržním semináři „Mistrovská zkouška v oboru krejčí“ se vůbec poprvé sešli živnostníci a majitelé krejčovských salonů, kteří zatím nejsou nikde sdružení. Přijeli připomínkovat návrh parametrů mistrovské zkoušky, který označili za příliš složitý a svou náročností až odrazující. V zájmu podpory rozvoje oboru krejčí požádali o zjednodušení požadavků v teoretické části. Zároveň se shodli na potřebě vytvořit oborové cechovní sdružení krejčích, které by mělo vzniknout v rámci Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

V úvodu semináře přestavila koncept mistrovské zkoušky Nikola Drábová, která je obsahovou manažerkou projektu v Národním ústavu pro vzdělávání. Zdůraznila, že zkouška nenavazuje na odborné školství, nýbrž patří do systému celoživotního vzdělávání a je určena dospělým, kteří již mají v daném oboru praxi. Mistrovská kvalifikace je definována jako odborná specifikace fyzické osoby vykonávat činnosti, které představují nejvyšší stupeň dovedností v daném povolání. Proto projekt klade zásadní důraz na kvalitu a náročnost zkušebního procesu. O titul mistra by se mohl krejčí ucházet teprve po osmi letech praxe, v případě vyučení v oboru už po pěti letech.

„Hlavní problém je nastavit pravidla tak, aby zkouška byla sítem a neprošel jí každý, ale zase ne sítem tak hustým, aby podmínky splnilo jen pár jednotlivců,“ konstatoval v úvodu jednání Pavel Malčík, předseda Sektorové rady textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, jejíž pracovní skupina připravuje věcnou náplň mistrovské zkoušky. Vedoucí této skupiny Ivana Dosedělová zdůraznila, že zavedení mistrovského titulu zviditelní kvalitu práce krejčího a zvýší společenskou prestiž této dříve vysoce oceňované profese. „Mistrovská zkouška je nástroj pro uznání řemeslného mistrovství. Bude to předpoklad spokojenosti zákazníků a záruka schopnosti mistra krejčího realizovat náročné zakázky a poskytovat komplexní služby,“ vysvětlila Ivana Dosedělová, která by do budoucna ráda viděla zkušené mistry jako  autority v oboru. Od zavedení titulu mistr krejčí si slibuje také zvýšení zájmu o vykonávání profese a absolvování odborných škol.

Samotná mistrovská zkouška má tři části. Klíčový bude návrh a zhotovení mistrovského díla, druhou částí je prověření odborných znalostí, mj. i schopnosti realizovat modelovou zakázku nebo upravit oděv pro postavu s abnormalitami. Třetí obecná část zkoušky bude společná všem oborům a spočívá v písemném testu ze znalostí v oblastí podnikání, personálního vedení nebo účetnictví a daní. Právě třetí obecná část se v následné diskusi setkala s největší kritikou. Přítomní krejčí a krejčové označili tyto požadavky za zbytečné, protože spousta živnostníků využívá služeb účetních a daňových poradců. Důraz by podle nich měl být kladen na odborné znalosti a především mistrovské dílo. Ze všeobecných znalostí navrhli zahrnout do zkoušky prověření pedagogických schopností, které by mistra opravňovalo vyučovat v odborných školách praktický výcvik, ale pouze jako volitelné.

Bouřlivě se diskutovalo také o podobě mistrovského oděvního díla, kterým má krejčí předvést své schopnosti. Dílo má mít vysokou konstrukční a technologickou náročnost, vysokou úroveň řemeslné práce, estetickou hodnotu a musí být zhotoveno na míru jako zakázka pro konkrétní osobu, protože součástí hodnocení je i rozměrová přesnost a padnutí oděvu. Části přítomných se nelíbilo, že mistrovským dílem může být i podšitý plášť nebo dokonce originální model podle vlastního návrhu, protože mistrovským dílem krejčího bývá tradičně sako. Někteří protestovali také proti možnosti ušít jako mistrovské dílo sako lepené, protože mistrovství předpokládá zvládnutí klasické šité technologie.

Systém mistrovských zkoušek a mistrovských kvalifikací se vrací pod záštitou Hospodářské komory ČR a týká se dvou desítek řemeslných oborů. Krejčí byli zařazení do programu pilotního ověřování a koncept jejich mistrovských zkoušek má být předložen k připomínkování přibližně za měsíc. Na veletrh STYL přijeli aktivní zástupci profese a někteří z nich se do procesu přípravy zapojí jako odborní posuzovatelé hodnotících standardů. Ze semináře  zároveň vzešel impuls k založení cechovního sdružení krejčích.