Pokud si svařování stále představujete jak z budovatelským filmů, kdy hrdinný svářeč na obličej přiklopil chránič, kolega mu pustil acetonovou lahev a pak všude létaly jiskry, rychle na to zapomeňte. Svářečky jsou dnes sofistikované stroje řízené počítačem, pracující s mnohem vyšší efektivitou a téměř bez rozstřiku.
Nejlepší je zajít do pavilonu G2, kde na stánku 012 stojí špičkové stroje finské firmy Kemppi a uvidíte sami. Její výhradní zastoupení, plzeňská firma ARC-H a.s., hned dva produkty nominovala na letošní Zlatou medaili Mezinárodního strojírenského veletrhu. Jde o svařovací zdroj X8 MIG Welder a komplexní softwarový systém WeldEye pro řízení svařovací výroby .
„Zdroj X8 MIG se vyznačuje zejména vynikající softwarovou vybaveností, které zproduktivní a zefektivní svařovací práce, třeba zamezují tvorbě rozstřiku při práci,“ popisuje Martin Brunclík, ředitel prodeje ARC-H. Svářečka se ovládá bezdrátovým modulem s barevným displejem, kde obsluha vidí veškeré parametry, které si nastaví na zdroji.
„Systém je intuitivní a naučit se se svářečkou pracovat jde velmi rychle. Pokud si ji zákazník koupí, my můžeme nastavit veškeré programy podle materiálu, který je svařován. Je potřeba dodat, že jde o multifunkční double pulzní zařízení - svaří konstrukční ocel, korozivzdorné materiály i hliník,“ zdůraznil Brunclík.
Čím Kemppi uteklo konkurenci, je plná propojitelnost s internetem. Do svářečky lze nahrát takzvané WPSky, což jsou postupy svařování, které vytvoří technolog. Pak se zvolí potřebná WPS a svářečka sama ví, co dělat. Svářeč sám nemusí nic nastavovat a v případě svévolné úpravy svařovacích hodnot je obsluha, nebo i vzdálený svařovací dozor upozorněn, že je svar vyhotovován nepředepsanými parametry.
S X8 MIG Welder úzce souvisí další nominovaný produkt – WeldEye. „Je to software, který dokáže sledovat a řídit svařovací výrobu, získáváme o ní komplexní přehled. Pomocí zabudované čtečky v ovládacím modulu svářečky lze pomocí čarového kódu načíst vstupní informace pro daný svařenec, například WPS, svářeče, svařovaný materiál, plyn,“ líčí Martin Brunclík. Pokud softwaru něco nesedí, vůbec člověka ke svařování nepustí a posílá zprávu svařovacímu inženýrovi. Všechny informace se ukládají v cloudu ve Finsku a dozor pak může zjistit, co se ve svařovně právě děje, ať je ve kterékoliv části světa. „Svařuje se v Česku, já jsem třeba na druhé straně zeměkoule a můžu se podívat. K těmto informacím se nikdo bez oprávnění zvenčí nedostane,“ dodal Brunclík.
Software tedy eviduje svařovací postupy, sleduje svařovací parametry, shromažďuje a sestavuje potřebnou dokumentaci a ve výsledku snižuje potřebu manuální práce svařovacího dozoru a logicky také režijní náklady. Navíc ukládá a pracuje s daty o personálních kvalifikacích a v případě potřeby upozorní odpovědného pracovníka na nutnost zajistit přezkoušení vybraného svářeče. Získáváme tak komplexní přehled o svařovací výrobě.