Součástí doprovodného programu mezinárodního strojírenského veletrhu byla i panelová diskuse na stánku společnosti ABB. Včera zazněla řada názorů na téma „Automatizace a robotizace v českém průmyslu a její vliv na celou společnost“. Na otázky Michaly Hergetové odpovídali Tanja Vainio, generální ředitelka ABB Česká republika a Slovensko, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, předseda správní rady M. L. Moran Václav Novák, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Naše společnost je lídrem v robotice. Proto organizujeme i tyto diskuse a jsem ráda za tento dialog i za spoustu lidí, které toto téma zajímá,“ dodala Tania Vainio na závěr debaty, která byla živě přenášena a kdy zájemci mohli klást dotazy prostřednictvím mobilní aplikace.
Úvod diskuse přinesl úvahy o digitalizaci a jejím vývoji v souvislosti s konkurenceschopností českých podniků. Zazněly názory, že digitalizace v průmyslu je nutná, ale musí jít přirozenou cestou, kdy si ji vyžádá rychle měnící se prostředí, tak jak tomu bylo v minulosti například v případě bank a elektronického bankovnictví. Změny budou podle diskutujících požadovat jak zahraniční partneři, tak zaměstnanci i zákazníci, kteří postupně mění své spotřebitelské chování a čím dál více používají moderní technologie a aplikace k nákupu i individualizaci svých požadavků. Karel Havlíček také upozornil na připravovaný Rok digitálního podnikání, zaměřený na řemesla, kdy AMSP plánuje organizovat návštěvy zástupců cechů a asociací do sousedních zemí do řemeslných digitálních center. „Zorganizovali jsme již misi do Německa s cílem ukázat kominíkům, tesařům a pokrývačům, jak tam pracují s novými technologiemi a jak například využívají drony předtím, než vůbec řemeslník vyleze na střechu. Nebo jak instalatéři spolupracují se softwarovými inženýry, aby byli připraveni poskytnout zákazníkům komplexní služby a uměli například nastavit dálkové ovládání některých činností v „chytrém“ domě, uvedl Karel Havlíček.
Velká část diskuse byla věnována vzdělávání a efektivnějšímu využití finančních prostředků, které jsou investovány do vědy a výzkumu. Přítomní se shodli na tom, že Česká republika potřebuje zásadní změnu současného vzdělávacího systému a že zaměření na praktické dovednosti spojené s moderními technologiemi by mělo být součástí výuky už od základních škol. Jan Rafaj také apeloval na to, že je nutné podporovat talenty a propojovat kreativní lidi, kteří generují nápady, s těmi, kteří je dokáží realizovat. Václav Novák podpořil tento názor myšlenkou, že nejdůležitějším zdrojem pro posunutí ekonomiky na vyšší úroveň, je intelektuální kapitál a v malém historickém exkurzu připomněl, že každá úspěšná společnost byla vždy postavena na kvalitě a vymahatelnosti práva, na vzdělanosti, schopnosti pochopit aktuální dobu a přizpůsobit se jí.
Také podle Tanji Vainio je vzdělávání velmi důležité, a to včetně rekvalifikací, protože charakter práce se dynamicky mění a odpovědností firem je také rekvalifikace zaměstnanců. Proto i vedení společností musí úzce spolupracovat s HR odděleními a change management vnímat jako důležitý proces. V diskusi se řečníci shodli na tom, že je těžké předvídat, co všechno zaměstnanci budou muset v budoucnu umět, ale že je velmi důležité ve firmách vést zaměstnance k tomu, aby byli schopni se neustále učit a posouvat se dál.
Závěr diskuse patřil doporučením a návrhům, co by stát měl pro digitalizaci udělat a co by podnikatelé potřebovali, aby dobře zvládli přechod na digitální ekonomiku. Vladimír Novák navrhl zjednodušení procesů tak, aby podporovaly, a nikoliv bránily podnikání, a také školský systém, který bude vychovávat školitelné a přeškolitelné lidi. Vladimír dlouhý taktéž zmínil reformu ve školství, zjednodušení administrativy a méně byrokracie, zlepšení obrazu podnikatelů ve společnosti a rychlejší nástup mladé generace, ovládající moderní technologie. Tanja Vainio zmínila potřebu lepšího jazykového vybavení, inovace v průmyslu a diverzitu ve firmách s vyšším zapojením žen. Karel Havlíček nabádal k rychlejšímu rozhodování i uvádění produktů na trh. Podle jeho slov jsme pomalejší než okolní svět, takže je třeba „hrát rychleji, účelněji a střílet z každé pozice“. Jan Rafaj na závěr hovořil o tom, že je třeba podporovat úspěšné lidi a nebát se i neúspěchu, který je mnohdy učitelem pro budoucnost. „Přejme lidem úspěch a motivujme je, aby je i chyby vedly ke znalostem.“