Mezinárodní strojírenský veletrh

I letos se budou udělovat ceny Zlatá medaile MSV. Už po pětapadesáté

Před 55 lety, v pondělí 14. září 1964, byly na brněnské radnici poprvé slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže Zlatá medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. O prestižní ocenění se bude samozřejmě bojovat i letos. Pro vystavovatele jsou zde stručné informace, jak se přihlásit, pro další čtenáře pak zajímavosti z loňského ročníku.

Soutěž Zlatá medaile MSV 2019 vstupuje do svého 55. ročníku opět s cílem ocenit ty nejinovativnější a nejzajímavější exponáty, které se budou prezentovat na MSV.

Vyhlašovateli jsou Svaz průmyslu a dopravy a Vysoké učení technické v Brně, organizátorem je BVV.

Pokud máte novinku či inovovaný produkt, který se bude na veletrhu prezentovat, tak se neváhejte přihlásit! Využijte jedinečnou možnost prezentace a zhodnocení vašeho produktu těmi nejlepšími odborníky z mnoha strojírenských oborů.

Ocenění Zlatou medailí obdrží kovovou plastiku se symbolem soutěže, diplom a také možnost využívat logo ve svých propagačních materiálech. Ocenění i nominovaní vystavovatelé budou mít možnost využít svého úspěchu již v době největší koncentrace cílových skupin na veletrhu.

Garantujeme také prezentaci odborných médiích mediálních partnerů veletrhu a na oficiálních internetových stránkách a.s. Veletrhy Brno.

Uzávěrka přihlášek 30. srpna 2019
Přihláška stáhnout si ji můžete zde
Kontakt Jana Machulová
tel.: 541 152 129, 724 337 464
jmachulova@bvv.cz

 

Zajímavosti z loňského ročníku

Svými vynálezy měnili svět. Komunisté je radši zavírali

Zlaté medaile strojírenského veletrhu, jehož 60. ročník dnes v Brně končí, jsou oslavou šikovnosti a invence konstruktérů i výrobců. Minulý režim ale skutečné autory schovával do anonymity či rovnou perzekvoval.

Když představitelé Brna, vědecké sféry a zástupci veletrhů vyhlásili v roce 1964 na radnici nositele prvních zlatých medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu, byla to velká sláva. Ze tří stovek přihlášených do prvního ročníku bylo 160 z tehdejší Československé socialistické republiky a komise vybrala 30 vítězů v 12 oborech a pět zlatých zůstalo přímo na jižní Moravě.

Mezi oceněnými se ocitl třeba frézovací stroj s numerickým řídicím systémem z TOS Kuřim nebo kovací lis ze Šmeralových závodů Brno. Dvakrát dokonce bodovaly Královopolské strojírny. Zlatou dostal jejich fluidní reaktor i úpravna vody.

Blížila se druhá polovina 60. let minulého století, politická situace se začala uvolňovat, Československo se postupně otevíralo Západu a jeho vynálezci a konstruktéři mu občas vyrazili dech. Například elektronovým mikroskopem brněnského vědce Armina Delonga či tryskovým stavem libereckého vynálezce Vladimíra Svatého – oba znamenaly revoluci ve svých oborech. A další stovky inovátorů na ně z hlediska úspěšnosti navázaly. Od režimu vděk nepřišel.

„Mnohdy se místo těch, kteří si nad vynálezy lámali hlavu, prezentovali šéfové a komunističtí papaláši. A konstruktéři si mohli maximálně otevřít lahev v kanceláři. A to byla ještě lepší varianta. Byly případy, kdy se jim komunisté odměnili vězením,“ vypráví Brňan Jan Baltus, který jako šéfredaktor 27 let vedl Technický týdeník a dodnes je členem komise, která medaile uděluje.

Důvody perzekuce? Jak jinak než politické, protože bylo potřeba prezentovat úspěchy socialistického průmyslu, ne jednotlivců. Ale také zištné – komunisté se báli, že jim vynálezci utečou na Západ. Snad nejkřiklavějším případem je právě vynálezce Svatý, který už v roce 1950 vymyslel hydraulický tkací stroj a dále ho zdokonaloval. O jeho dílo ale „doma“ nebyl zájem. Komunisté ho neměli rádi, vadil jim jeho buržoazní původ. Svatý přitom vyvinul princip, na kterém se i nyní vyrábí asi pětina tkanin po celém světě. Na rozdíl od československých firem byli Japonci chytřejší. Počkali, až jeho patent propadne, přidali k němu elektroniku a v oboru ovládli svět. Jeho pneumatický tryskový stav sice v roce 1966 dostal na „strojíráku“ v Brně zlatou medaili, ale tím, kdo ji získal, byla Zbrojovka Vsetín, ne Svatý. „Režim jej dokonce v obavě, aby neemigroval na Západ a svůj vynález nezpeněžil, na nějakou dobu uvěznil,“ říká Baltus. Podobný osud měla i skupina konstruktérů ze ZKL Brno, kteří vymysleli a nastavili linku na výrobu kuličkových ložisek. I je vzali raději do vazby v obavě, aby neutekli.

Svět nápady stejně ocenil
K paradoxům doby patří i způsob vzniku některých úžasných vynálezů. Pozoruhodný příběh má třeba světový nápad – rotační spřádací stroj na textilie. „Jeho vznik inicioval soudruh z Ústředního výboru Komunistické strany Československa, který pocházel z branže. Befelem shromáždil napříč republikou týmy vědců, ti v roce 1967 vymysleli stroj s označením BD 200. Byl to naprostý unikát,“ podotýká Baltus. Do Brna ale nedorazil z obavy, že ho někdo okopíruje. Ukrytý však nezůstal navždy.

„Když se ve Švýcarsku konal světový strojírenský veletrh ITMA, Čechoslováci nebyli členy mezinárodní asociace výrobců textilních strojů a nemohli na výstaviště. Najali si tak hotel na francouzské hranici a tam svůj vynález představili v plné kráse. Byl to světový úspěch a licence na spřádací stroj Československo dobře zpeněžilo,“ vylíčil. Podle něj se dnes vztah ke konstruktérům a vynálezcům ze strany firem zásadně změnil. Považují si je, o čemž svědčí i fakt, že od roku 2009 oceňují největší osobnosti. Těm nejlepším totiž udělují zlaté medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy. Mezi dosud deseti oceněnými vědci je i několik Brňanů, třeba zmíněný Delong, jedna z největších osobností z oboru obráběcích strojů Radomír Zbožínek nebo emeritní rektor VUT Petr Vavřín.

Fakta Zlaté medaile MSV 2018

  • Bezemisní miniexkavátor (Bosch Rexroth) – systém pro dynamické řízení spotřeby energie
  • Kraken, frézovací hlava nové generace (Regionální technologický institut Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni)
  • Hybridní čerpací systém (VUT Brno) – k dopravě kapalin na velké vzdálenosti a čerpání z hloubek
  • Studio System (Desktop Metal, MCAE Systems) – zařízení pro 3D tisk z kovu v kancelářích
  • Superoll MAC (Sugino Machine Limited) – válečkovací nástroj pro zlepšování drsnosti povrchů po obrábění
  • Ready2_spray (Kuka AG) – umožňuje automatizaci lakovacích nebo nanášecích aplikací i menším a středním firmám

Zdroj: MF DNES

Nastavení cookies

Ke sledování a analýze návštěvnosti na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Tyto soubory mohou obsahovat osobní údaje. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je dle platné legislativy vyžadován váš souhlas.