Větroně Blaník v pavilonu Z. Foto: archiv BVV

Tři nové pavilony za rok a půl

Kvůli prvnímu ročníku mezinárodního veletrhu vznikly tři nové pavilony – B, C a Z. Stavba trvala pouze 18 měsíců. Ze státního rozpočtu bylo na výstavbu těchto pavilonů a dílčí rekonstrukce starších budov z roku 1928 vyčleněno 72 milionů korun. Před začátkem veletrhu byl dokončen i skelet výškové administrativní budovy, první rok posloužil jako obří poutač na veletrh.

Stavba pavilonu Z

Každý z nových pavilonů měl svůj osobitý styl a záměr. Pavilon B je víceméně vzorovou tovární halou se zpevněnou podlahou pro nejtěžší exponáty. Dodnes disponuje železniční vlečkou, která je zavedena až dovnitř budovy, a portálovým jeřábem. Pavilon C se svými galeriemi, jezdícími schody a bohatě prosklenou fasádou je pak vzorovým obchodním domem. Pavilon Z byl se svojí majestátní střechou ve své době největší podobnou stavbou ve střední Evropě.

Po rozšíření měl pisárecký areál 125 tisíc metrů čtverečních výstavní plochy. Ta byla vyprodána už dopředu, dokonce před dokončením samotných pavilonů.

Tři měsíce montáže veletrhu, zákaz dovolených

Montáž prvního mezinárodního veletrhu začala již v květnu. V červnu začal platit celopodnikový zákaz výběru dovolené, který trval až do začátku veletrhu. V tehdejší době neexistovaly „stavebnicové“ systémy expozic, všechny stánky byly dělány na míru z běžného stavebního a nábytkářského materiálu. Stavebnicové systémy se začaly objevovat v 60. a 70. letech a brněnští technici patřili k tahounům v tomto oboru. Na výstavišti se dodnes používají dva takové systémy, které byly vyvinuty přímo v Brně. Největší část typové výstavby dnes pokrývá německý systém Octanorm.

Díky stavebnicovým systémům dnes trvá výstavba strojírenského veletrhu řádově týdny a podílí se na něm zlomek lidí, ačkoliv svým rozsahem je akce větší než v roce 1959.

Majestátních rozměrů dosahoval i katalog vystavovatelů. Měl 600 stran, které zpracovávalo několik měsíců celé oddělení ručně z doručených přihlášek. Dnes má katalog stránek dokonce ještě víc, podklady pro něj se ale stahují automaticky z interního systému společnosti. A uzávěrka podkladů je jen pár týdnů před veletrhem.

Pátého nebo šestého? Kdy vůbec veletrh začal. A kolik přišlo lidí?

Dodnes se vedou diskuze o tom, kdy první mezinárodní veletrh začal. Fakt je ten, že 5. září odpoledne se odehrálo slavnostní zahájení za účasti vládní delegace vedené předsedou vlády Viliamem Širokým. Veřejnosti se veletrh otevřel 6. září o půl osmé ráno.

Davy návštěvníků v pavilonu A

Na veletrh bylo vypraveno několik set autobusů a 25 zvláštních vlaků. První den – v neděli – veletrh navštívilo 180 tisíc lidí, za sedm dnů se počet návštěvníků vyšplhal na 933 tisíc. Další neděle pak přinesla denní návštěvnický rekord. Přišlo 240 tisíc lidí, tržby jen za občerstvení se ten den přehouply přes 3 miliony korun. Celkem veletrh navštívilo za patnáct dnů 2,4 milionu lidí, z toho 13 tisíc návštěvníků přijelo ze 44 zahraničních zemí.

Na veletrhu byly uzavřeny kontrakty za 4,23 miliardy československých korun. Tržby veletrhu se vyhouply na 32,7 milionu, zisk činil 3,5 milionu.

První veletrh šéfoval ředitel z Prahy

První ročník připravovala společnost Brněnské vzorkové veletrhy, jejichž 53 zaměstnanců fyzicky sídlilo v Praze a v Brně. Generální ředitel podniku pak sídlil v Praze. Brněnské výstaviště, které mělo za úkol připravit samotný veletrh, mělo 2253 zaměstnanců. Mezi oběma organizacemi probíhaly rozbroje – mimo jiné proto, že pražští pracovníci vzorkových veletrhů byli podezíráni z pragocentrismu.

Tradice bez jediné pauzy

Mezinárodní strojírenský veletrh se letos odehraje od 7. do 11. října po jedenašedesáté, od roku 1959 tak nevynechal jediný ročník. Z masově navštěvované akce zahrnující většinu oborů se postupně vydělovaly specializované veletrhy a samotný MSV se transformoval do odborného veletrhu zaměřeného na budoucnost nejen strojírenství. Dnes je s více jak 1600 vystavovateli a 80 tisíci návštěvníků nejprestižnější středoevropskou prezentací technologií pro strojírenský průmysl.