A to přitom zažila i situaci, kdy jí bylo hodně do pláče. Nebo že by měla tváře smáčené deštěm? „Déšť na motorce je strašnej, ale možná ještě horší než déšť je vítr. Při větší rychlosti jsem s ním bojovala a byly opravdu chvíle, kdy se mi chtělo plakat. Pak jsem ale byla na sebe pyšná, že jsem se hecla a že jsem to dala. A pod helmou naštěstí nebyly slzy vidět,“ vzpomíná na svůj zážitek herečka.

Déšť doprovázel i její dosavadní nejdelší cestu na skútru. „Kromě popojíždění po Praze jsem dala v tahu jedinou delší trasu a to Mariánské Lázně-Praha. Časově mi to vyšlo na nějaké tři hodiny, záleželo na přívalu deště, který mě vždy někde na chvilku zastavil,“ usmívá se Hýbnerová.

Na dotaz, co se jí honí hlavou při jízdě na motorce, odpověděla: „Na motorce je právě skvělý to, že se mi nic moc hlavou honit nemůže. Člověk je strašně koncentrovanej a soustředěnej na řízení a terén. V autě už jezdím tak, že většinou ani nevím, že jsem ujela nějaký úsek, zatímco na motorce se raduji z toho, že se soustředím na jízdu jako takovou.“Držitelka ceny Thálie dbá i na bezpečnost, vozí s sebou pod sedačkou reflexní kšandy pro případ, že by ji cestou přepadla tma. Zatím je však z obalu nevytáhla.