„Virtuální nebo hybridní veletrhy jsou něco jako sprcha online, virtuální sex nebo večeře. Pandemická krize ukazuje, že veletrhy a kongresy nelze nahradit. Osobní kontakt a neformální rozhovory jsou pro inovace a rozvoj nenahraditelné,“ uvádí generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
Jaké škody způsobila pandemie veletrhům a kongresům?
Celosvětově přinesla pandemická krize nepředvídatelný rozsah škod. Snad tisíce akcí byly celosvětově zrušeny nebo přeloženy na pozdější termíny. Všichni provozovatelé výstavišť, kongresových center, pořadatelé veletrhů, kongresů a dalších akcí počítají ztráty v řádech milionů korun, eur či dolarů. Lockdown veletrhů v Evropě potrvá déle než rok, zatímco v Japonsku, Číně či Jižní Koreji se uskutečnily některé veletrhy minulý rok i bez očkování.
Každá krize přinese i něco pozitivního. Vidíte vůbec nějaké pozitivum?
Tato krize potvrzuje význam veletrhů a kongresů jako platformy pro osobní setkávání. Registrujeme značnou poptávku našich partnerů, hlavních vystavovatelů po konání veletrhu, který jim obchodně pomáhá v mnoha směrech. Pandemie ukazuje nepostradatelnost veletrhů. Krizí ztrácíme totiž nejen finanční kapitál, ale současně i sociální kapitál.
Co tím myslíte?
Podnikatelské a inovační nápady vznikají na základě neformálních setkávání lidí napříč oborem a lidí z různých zemí. Geniální podnikatelské nápady často vzniknou na kousku papíru či na ubrousku jako výsledek rozhovorů lidí obdobného zaměření. Veletrhy a kongresy jsou ideálním místem pro taková setkávání. Tento sociální kapitál je nekonáním akcí ochuzen.
Zániku obchodního modelu veletrhů se tedy neobáváte?
Po každé krizi zaznamenaly veletrhy rozvoj a růst. I po poslední finanční krizi rostly jako houby po dešti. Veletrh je založen na našich smyslech, na osobním kontaktu. Člověk je sociální bytost, potřebuje kontakt s jinými lidmi. Osobní sympatie a důvěra, na kterých je založen obchodní vztah, vzniká v osobním styku lidí. Obchod nelze bez osobního kontaktu realizovat.
Existují ovšem dost dokonalé programy pro videokonference…
Můžete si vyslechnout odbornou přednášku online, ale teprve neformální osobní diskuse účastníků kongresu je to cenné a to, proč se lidé kongresu účastní. Uznávám, že videokonference jsou praktické, nemusíte nikam cestovat, ale prostě to není ono. Chybí přímá interakce. To chybí i našim zaměstnancům. I ve firmách vznikají dobré nápady více na poradách či v neformálních rozhovorech než u pracovních stolů.
Nyní vznikají virtuální či hybridní veletrhy. Zkoušíte něco takového?
Virtuální nebo hybridní veletrhy jsou něco jako sprcha online, virtuální sex nebo večeře. Digitalizace je pouze doplněk, momentální náhražka. Investice do hybridních veletrhů jedna ku jedné s reálným veletrhem jsou vyhozené peníze. Některé veletržní správy do této náhražkové formy investovaly mnoho peněz, které se nevrátí. Je rozdíl mít účast na online veletrhu několik stovek či tisíc účastníků, nebo desítky či stovky tisíc návštěvníků na reálném veletrhu. Online veletrhy jsou jakási sociální síť, ale nenahrazují jednání face-to-face a možnost si produkt prohlédnout a ohmatat.
V čem se změní obchodní model veletrhů v postcovidové době?
Vlastní model veletrhů se nezmění. Vzhledem ke změnám v globálním cestování to budou mít těžší velké světové veletrhy zejména v Německu. Trend bude jít blíže k zákazníkovi, tedy k regionalizaci veletrhů, což bude naše výhoda. Další tendencí bude oddělení veletržních správ od vlastnictví výstavišť a kongresových center. Udržování infrastruktury je velmi nákladné, což teď všichni pociťujeme mnohem více. Proto bude tendence, aby infrastrukturu vlastnil veřejný sektor, zatímco organizaci akcí může převzít sektor soukromý.
Kdy očekáváte návrat k normálu a otevření prvního většího veletrhu?
Situace vyžaduje trpělivost. S příchodem vakcinace problesklo první světýlko na konci tunelu, ale nikdo neví a neřekne, kdy se do normálu dostaneme. Na přípravu veletrhu je třeba 2–6 měsíců na straně naší i na straně vystavovatelů. Takže ani nyní nelze dost dobře plánovat. Nechceme uspořádat veletrh za každou cenu a poškodit jeho jméno. Proto byl loni dopředu zrušen Mezinárodní strojírenský veletrh. Nemůžeme termíny akcí libovolně posunovat, neboť každý veletrh je závislý na určitém prodejním a inovačním cyklu. Zatím se díváme na druhou polovinu roku jako na mezník návratu k normálu.
Některé akce ovšem plánujete v dubnu, květnu a červnu.
Obecně naši zákazníci, vystavovatelé a odborní návštěvníci chtějí veletrh bez omezení, bez roušek či testů, veletrh se stiskem ruky a s párkem či obloženým chlebíčkem. Tedy PES nula. Pokud se situace dostane pod kontrolu a PES bude 1–2, tak odborné středně velké veletrhy by za určitých omezujících podmínek byly proveditelné. Nemůžeme ovšem souhlasit s tím, že jsme zařazeni mezi muzea, galerie, zoologické a botanické zahrady. Veletrhy nejsou volnočasová aktivita, ale obchodní platforma. Proto žádáme o přeřazení do kategorie obchodní centra, obchodní domy, se kterými máme víc společného než se ZOO. V případě obchodních center jsou pravidla nastavena blíže naší logistice. Autoři matice zřejmě podstatu B2B veletrhu nechápou, resp. v něm vidí hromadnou akci pro širokou veřejnost.
Na výstavišti se nyní očkuje, jak dlouho to potrvá?
Na většině výstavišť světa se očkuje, protože výstaviště, stadiony i kongresová centra mají odpovídající prostorové kapacity. Nejsme výjimkou. Byli jsme však první u nás, kdo záložní nemocnici navrhnul. Jde o humanitární akci a děláme to za symbolické a režijní náklady. Stejně tak jsme zajistili skladování a distribuci zdravotnického materiálu na jaře, darování výpočetní techniky do škol, na výstavišti se testuje. Věřím, že to vláda ocení a konečně spustí program na podporu sektoru veletrhů a kongresů, a to bez vyloučení subjektů vlastněných městem. Jak dlouho se bude na výstavišti očkovat, asi nikdo neví, určitě dokud to bude potřeba. Rádi nabídneme pro očkování všechny naše prostory, aby se urychlil návrat k normálnímu životu.