David Bárta (DB): Je šéfredaktorem časopisu CITY:ONE, spolupořadatel veletrhu URBIS Smart City Fair. Je také architektem strategií pro stát, města a firmy, autor národní metodiky, designer IoT konceptů

Martin Videczký (MV): Je ředitelem veletrhu URBIS Smart City Fair.

V Praze se v rámci programu Smart city stavěly chytré lavičky nebo lampy za miliony korun. Projekty byly kritizovány, protože byly nejen nákladné, ale podle opozičních hlasů také zbytečné. Jak zajistit efektivitu a návratnost u projektů Smart City?

MV: Neustále se opakují stejné příběhy a stejné chyby. Nedokážeme se poučit z minulosti a mám pocit, že se bojíme hledat inspiraci jinde. Často vymýšlíme již vymyšlené a v touze být v něčem unikátní a inovativní se pouštíme do projektů bez vytvoření si širšího nadhledu. Pokud bude koncept Smart City vnímán v širších souvislostech, budou projekty přinášet žádaný výsledek. Důležité je tak zejména sdílet dobrou praxi mezi městy a to nejen lokálně, ale i mezinárodně. Proto jsme si řekli, že pro to něco uděláme a založili jsme středoevropskou platformu URBIS Smart City Fair. Tento evropský trend sdílení je možné vidět např. v rámci portálu EIP-SCC: The Marketplace of the European Innovation Partnership on Smart Cities and Communities, případně dalších veletrhů jako je Barcelona Smart City Expo.

DB: Úspěch tkví v tom, že město namísto nákupu nějakého řešení nabídne občanům celou službu opřenou o inovaci k vyzkoušení a vyhodnocení, pak ji lze s úspěchem rozšířit na zbytek města. Velšský Cardiff například vyřešil parkovací politiku města tak, že nejdříve nasadil chytré parkování s detektory na 330 míst v širší zóně kolem hlavního vlakového nádraží, kde byly časté zácpy a lidé trvale kroužili a hledali parkovací místo. Město nabídlo navigační aplikaci a po 3 měsících nechali občany rozhodnout, zda službu považují za užitečnou. Občané rozhodli, že ano, a systém se rozšířil na více než 3300 parkovacích míst, a to placených míst a míst pro hendikepované. Tím se vytvořila jednotná pravidla pro parkování a zpoplatnění. Vizí města Cardiff je podpořit alternativní dopravní prostředky.

Vídeň se v žebříčku Smart City index umístila na prvním místě. V čem především Vídeň vyniká?

DB: Chytrá města se vyznačují dlouhodobou vizí vyjadřující hodnotový žebříček jejích aktivních občanů. Díky společně vyznávaným cílům dokáží realizovat i velmi náročné projekty, například stavbu chytré čtvrti. Vídeň vyniká díky dlouhodobé politické stabilitě, v naplňování globálních cílů; přes padesát procent plochy města je zeleň a voda, a jedním z dílčích cílů je, že každý občan pěšky dojde do zeleně za 3 minuty. Jezdit autem ve středu Vídně je otrava, protože stojíte na každých světlech, zelenou mají cyklisté a chodci. Vídeň má vysoký podíl bytového fondu, a tak reguluje bytový trh před přehřátím; bydlení je cenově dostupné. Také zvládá dobře začleňovat migranty, vždyť ročně přijdou do Vídně až dvě desítky tisíc nových obyvatel, a z toho jen třetina pochází z Evropy. Právě díky přílivu obyvatel Vídeň vyřešila chytře i stavbu nové potřebné elektrárny tak, že oslovila občany, zda by jí nepůjčili/nekoupili solární panely. Za jediný den bylo v elektronické aukci vyprodáno, protože Vídeň nabízela 3 % dividend po dobu 15 let, což bylo mnohem lepší, než co nabízely banky. Na základě leteckého snímkování a následném matematickém modelu energetické výtěžnosti střech městských a průmyslových budov pak je v jedné vlně (za množstevní cenu) nasadila. Vídeň prostě stabilně a dlouhodobě plánuje vyšší kvalitu života.

MV: Už zaznělo, že klíčem k úspěchu je vize. Lidé, kteří ve Vídni žijí, sdílí tuto vizi a respektují hodnoty, které společně vytváří. I přes to, že u nás si lidé pod termínem Smart City představují zejména technologie, tak je to právě o službách a řešeních přinášejících zvyšování životní úrovně.

Jak jsou podle vás na tom česká města?

DB: Naše města se pustila do realizací různých nástrojů a systémů. Máme problémy s celostním viděním města jako živého organismu, který svým fungováním formuje naše návyky. Nejvíce nás trápí komunikace města s občany a formulace společných hodnot, dlouhodobé vize. V tomto ohledu lze vyzdvihnout Brno a jeho elektronickou identitu Brno iD či tvorbu městského ekosystému aktivních zájmových skupin s cílem definovat Strategii #brno2050. Je tu řada měst, kterým se již povedlo zavést dílčí koncepty, například Kolínskou klíčenku, chybí jim však koncepční podpora ze strany státu, a právě o té budeme diskutovat na letošním URBISu.
Protože máme města pro auta, ne pro lidi, hlučná a prašná, suchá, a lidé se tak stěhují za město, čekají nás velké investice do chytré městské mobility, veřejných prostor, podpory komunit a inovativních veřejných služeb. Ty nejúspěšnější inovace budeme prezentovat na URBISu v CityOne aréně.

MV: Určitě není na místě být jen negativní. Přes problémy, které tady jsou, je rozjeto mnoho dobrých projektů a řešení. Kromě Brna či Kolína se mají čím pochlubit také Ostrava, Pardubice, Písek, Praha nebo menší obce jako Svitávka či Hodonice. Cílem Smart City není pouhé zavedení technologie, ale zejména implementace „smart procesů“ do chodu města.

V současné době se mluví o revitalizaci městských brownfieldů, které by se mohly změnit na bytové nebo kancelářské čtvrti. Jak do nich zavést smart prvky a zlepšit životy budoucích obyvatel?

DB: Určitě se nám vyplatí realizovat velké projekty, které zahrnují jak urbanistické, tak i dopravní, podnikatelské a společenské rozměry rozvoje města. Takové projekty vyžadují spolupráci mnoha oborů a potřebují data a digitální nástroje pro snazší rozhodování. Rotterdam bude na URBISu prezentovat výstavbu chytré čtvrti podpořenou digitálním modelem města, ve kterém mohou pracovat jak energetici, dopraváci a vodohospodáři, tak i sociologové, klimatologové či podnikatelé. Revitalizaci brownfieldů tak velmi ovlivní potřeby občanů na daném místě, kdy mnohdy bude chytřejší zbudovat park než kanceláře.

MV: Vidím to stejně. SMART prvky budou zavedeny, pokud se při revitalizaci budou respektovat potřeby občana. V této souvislosti je možné zmínit aktivity Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, které se právě tématem tzv. „PED“ (Positive Energy Districts) zabývá. Dále je možné zmínit brněnský projekt RUGGEDISED na téma „Smart Districts“.

V jakých oblastech by se podle vás nejlépe osvědčil internet věcí (IoT) v českých městech?

DB: Internet věcí umožňuje vytvořit senzorickou síť, tj. možnost získávat detailnější informace o prostředí, ve kterém žijeme. Získaná data nám všem pomohou se lépe rozhodovat, kde žít, pracovat, jak se dopravovat, jak mají vypadat naše ulice. S daty lze také nalézt cenné souvztažnosti a srovnat mezi sebou jednotlivé ulice či připravit adekvátní scénáře řešení různých problémů. S kolegy jsme dali dohromady koncept BIM ulice, aneb co všechno chceme vědět o naší ulici. Je tam na 60 různých informací včetně zdrojů, jak je získávat. I o něm budeme diskutovat na URBIS. Pokud bychom využili internet věcí jen na měření teploty, vlhkosti, hluku, dopravní zátěže, pohybu chodců a cyklistů a sledování produktovodů, mohli bychom začít řešit komplexní problémy, jakými jsou doprava, vytápění a energetika, bezpečnost, nakládání s vodou a samozřejmě kvalitu života. Internet věcí má v tomto ohledu obrovskou budoucnost.

MV: Jednoduše ve všech. Klíčem je sběr komplexních dat, pak je správně analyzovat a na základě toho se rozhodovat. Pokud bychom se totiž zaměřili jen na získávání dat o dopravě a postupně našli řešení současné nelichotivé situace, tak jen posuneme každodenní problémy do jiné oblasti. Důležitým dopadem zavádění IoT řešení i jejich tlak na interoperabilitu jednotlivých řešení a datových toků obecně. Pokud tyto technologie budou správně propojeny a postaveny na otevřených standardech, velmi to rozvoji „smart vnímání“ u laické veřejnosti prospěje.

Koncept Smart Cities je závislý z velké části na datech a informacích. Jak by mělo být zajištěno, aby nedocházelo k jejich zneužití?

MV: Nejsem odborníkem na kybernetickou bezpečnost. Nicméně je potřeba zajistit veškeré předpoklady, že data, která město monitoruje, nebudou zneužity či už formou úniku (standardy kybernetické bezpečnosti) nebo vypovídající hodnotou pro třetí strany (charakter přenášených či sdílených dat). Jednoduše služby budovat dle principů „Privacy-by Design“. Zajímavostí z poslední doby je často i hodnocení implementace nařízení GDPR v rámci českých měst, kdy naopak řada datových specialistů si zavedení nařízení chválila, protože řada institucí si konečně udělala „pořádek v datech“. (myšleno s úsměvem)

DB: BIM ulice představuje budoucí standard měst nad 10tis. obyvatel, co bychom chtěli, aby nám, občanům, veřejná správa poskytovala formou otevřených dat. Součástí návrhu je i etická stránka, tj. zda daný systém nemá negativní vliv na životní prostředí či na soukromí člověka. Například u odečtů energií jsou data velmi citlivá a budou předmětem anonymizace a agregace. Všechny navrhované datové sady řeší výhradně fyzikální veličiny. Například pro počítání cyklistů a chodců bude využívána kamera bez video výstupu, prostě pouze statistická data. I ta budou cenná například pro výpočet CBA u investic do hluk absorbujících kolejových pásů tramvají pro řešení nadměrného hluku v ulicích, či pro soutěže rekonstrukcí ulic nikoli na cenu, ale na čas tam, kde chodí mnoho lidí.

Jaké zajímavosti v této oblasti mohou lidi očekávat na veletrhu URBIS SMART CITY FAIR?

DB: Veletrh je koncipován jako vzdělávací akce pro zástupce samospráv, neboť jeho program probíhá na 8 pódiích po oba dva dny. Osobně se těším třeba na prezentaci digitálního modelu Rotterdamu či chytré čtvrti švédské Umea, ale i na debaty v CityOne aréně, kde budeme diskutovat jak nové koncepty, tak i možnou strategii státu, krajů, MASek i obcí. Ve své veletržní části se představí celá řada inovačních firem a ty nejlepší budou na společenském večeru oceněny cenou Zlatý URBIS. Ve své programové části pak budou představeny demonstrátory Inovativního kraje (kraj Vysočina), městského podniku (Dopravní podnik Ostrava), a co-workingového centra (Spolu v Humpolci). Své si najdou jak kraje, města či malé obce, tak i studenti a mladí lidé, kteří se mohou zapojit třeba do hlasování k „chytré zastávce“, dostupné na iCityPoint.eu. Líbí se mi také úsilí města Brna – kromě významných evropských osobností, včetně Evropské Komise, Brno uspořádalo i sněm všech 29 starostů městských částí přímo na veletrhu.

MV: V programové nabídce významné místo představují prezentace a pracovní bloky evropských projektů Science meets Regions (oblast energetiky ekoinovací). Konference v rámci tohoto projektu má podtitulek: Science for Energy Policy: Quadruple Helix Eco-innovation. Dále evropský projekt H2020 RUGGEDISED zaměřený na budování chytrých čtvrtí zde bude mít svoje celoprojektové zasedání, kam se sjede na 80 zahraničních expertů na toto téma. Nesmíme zapomenout ani na konferenci KORDIS JMK zaměřenou neodbavovací systémy a budoucnost veřejné dopravy. Také mě těší zapojení a prezentace téměř dvou desítek start-upů. Velkým lákadlem bude také představení „CitySys – otevřené platformy internetu věcí“ od slovenské společnosti OMS a.s.

Pokud tedy Smart City berete opravdu vážně, nemůžete na této ojedinělé akci 5. a 6. června v Brně chybět!

Děkuji za rozhovor.

Autor: Arsen Lazarevič
Zdroj: https://www.elektrina.cz/urbis2019