Vytváříme systematický tlak, aby Evropská unie uznala, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou. Nyní čekáme na vodítka Evropské komise, jak se má dvojí kvalita potravin posuzovat a řešit, a až je obdržíme, začneme s kontrolami v obchodech,“ konstatoval na veletrhu Salima český ministr zemědělství Jiří Milek. Podle vyjádření slovenské vicepremiérky a ministryně zemědělství a rozvoje venkova Gabriely Matečné se již prokázalo, že dvojí kvalita potravin existuje a jde o klamání spotřebitele. „Jedná se o problematiku, kterou jsme otevřeli během slovenského předsednictví a kterou následně potvrdila i třetina zemí EU. Podvádění spotřebitelů nebudeme tolerovat. I proto prosazujeme vytvoření jednotné metodiky testování dvojí kvality potravin. Zároveň upřednostňujeme přijetí legislativy na evropské úrovni,“ uvedla Gabriela Matečná na konferenci FOOD FORUM. Informovala zde také o svém záměru prosadit, aby producenti museli na obalu uvádět tzv. uhlíkovou stopu výrobku, což by mělo zvýšit zájem o lokální potraviny zejména u mladších spotřebitelů. Za skvělou příležitost k debatě o dvojí kvalitě potravin a nekalých obchodních praktikách označil konferenci FOOD FORUM státní tajemník rumunského ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Danut Alexandru Potor. Informoval zde o srovnávacích analýzách, které potvrdily dvojí kvalitu stejně balených potravin na rumunském a západoevropském trhu.

Na konferenci vystoupila také Mella Freuwen, generální ředitelka Evropské federace potravinářského a nápojářského průmyslu FoodDrink Europe. Informovala o plánovaném růstu celého odvětví do roku 2025 přibližně o 3 % a aktuálních výzvách k inovacím, které by k tomuto růstu měly přispět. Vzhledem k demografickému vývoji je třeba uvádět na trh více výrobků zaměřených na seniory, například s vyšším obsahem vápníku nebo vhodných pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. Dvojí kvalitu potravin je podle Melly Freuwen nutné posuzovat případ od případu, protože někdy za rozdíly mohou stát různé místní suroviny a spotřebitelské preference. Vzhledem k několika stům unijních předpisů, které se týkají přímo potravinářství, zároveň doporučila obejít se bez nové legislativy, ale řešit otázku dvojí kvality v rámci stávající směrnice zabývající se nekalými obchodními praktikami.

FOOD FORUM 2018 jednalo také o možnostech, jak napravit postavení zemědělců a zpracovatelů potravin v dodavatelském řetězci. Evropská komise zahájila v roce 2017 celoevropskou veřejnou konzultaci na téma, jak učinit potravinový řetězec spravedlivějším. Přes 90 procent dotázaných uvedlo, že nekalé obchodní praktiky mají zásadní negativní dopad na fungování potravinového řetězce, a požadovalo předložení legislativního řešení ze strany Evropské komise. Ministr Jiří Milek v této souvislosti uvedl konkrétní případy podnákladových cen u vepřového masa a sýra eidam uváděných na český trh, jinou nekalou obchodní praktikou uplatňovanou řetězci jsou rozdílné marže na stejných výrobcích. Na nespravedlivé podmínky upozornila také slovenská ministryně zemědělství. „Důvodem, proč zemědělci a potravináři v našich zemích nejsou konkurenceschopní, jsou historicky nerovné přímé platby, dále podkapitalizování našich podniků a konečně státní pomoc, protože silné ekonomiky jako Německo, Francie nebo Nizozemí umí dostat do sektoru více prostředků mimo společné evropské peníze,“ konstatovala Gabriela Matečná. Zdůraznila také potřebu důsledné kontroly bezpečnosti potravin dovážených ze třetích zemí a význam intenzivnější edukace spotřebitelů ve smyslu, aby preferovali domácí produkci a obecně kvalitu potravin před nízkou cenou.