S podporou obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze strany Evropské unie mohou města a regiony nadále počítat, ale ne všechny vědí, jak na ni dosáhnout a co všechno je možné využít. Proto je potřeba spolupracovat s partnery v dalších zemích, kteří jsou v obdobné situaci a úspěšně využívají různé nástroje pro chytré hospodaření s energiemi a zavádění nízko-emisních energetických systémů. Shodli se na tom řečníci panelové diskuse, která shrnula a propojila výsledky čtyř samostatných panelů věnovaných energetické politice. „Jak se stát chytrým městem nebo regionem? Poradil bych tři věci. Pochopit specifickou situaci v daném místě, jeho zdroje, výzvy a stanovit cíle. Za druhé hovořit s dalšími městy nebo regiony v podobné situaci. A za třetí: pustit se do toho!“ Takto výstižně shrnul doporučení odborníků Robert Hinterberger, výkonný ředitel rakouské společnosti New Energy Capital Invest, který se zúčastnil panelu věnovaného podnikatelským příležitostem. Financí na podporu OZE je podle něj k dispozici spousta, ale ne každé město o těchto možnostech ví, případně postrádá potřebné odborné kapacity nebo se obává administrativní náročnosti.

Představitelé českých měst a regionů se mohou inspirovat třeba v Německu a v Rakousku, kde se daří čerpat podporu z evropských zdrojů, ale vždy by měli v první řadě respektovat místní podmínky. Energetickou strategii může každý region implementovat jinak a přesně tím způsobem, aby co nejlépe využil svůj specifický potenciál v OZE. Aby to dokázal, je potřeba zaměstnat energetického manažera, případně spolupracovat s nezávislým odborníkem, který není propojen s žádnou firmou. „Na lokální úrovni u nás zatím není běžné, aby města zaměstnávala energetické manažery. A je to škoda, protože právě na municipální úrovni vidím velký potenciál pro úspory energií,“ konstatoval v diskusi Jaroslav Klusák, předseda Sdružení energetických manažerů měst a obcí a energetický manažer města Litoměřice. Jak dodal, cíle, které si Česká republika stanovila v oblasti OZE, nejsou příliš ambiciózní a určitě máme na víc.

Zajímavé informace přinesl panel věnovaný vazbě na politiku. Todor Galev z bulharského Centra pro studium demokracie zde prezentoval výsledky rozsáhlého průzkumu s desetitisíci respondentů, který zjistil velké rozdíly ve společenské akceptaci OZE v rámci zemí EU. Hranicí rozdílného přístupu k OZE je někdejší železná opona. Tuto bariéru by měl pomoci překonat soukromý sektor, který je v zemích bývalého východního bloku málo iniciativní a dostatečně nevyužívá podnikatelských příležitostí, které sektor OZE nabízí.

O jednání panelu zaměřeného na využití nejnovějších vědeckých poznatků informoval Cina Foroutan-Nejad z výzkumného centra CEITEC-MU Brno. Konstatoval, že světová produkce energie zaostává za růstem spotřeby, takže je potřeba zefektivnit výrobu a například zvýšit účinnost fotovoltaických článků. Nové možnosti se otevírají také ve využití thoria. Zároveň musíme usilovat o snížení spotřeby a zaměřit se třeba na oblast zpracování dat, která spotřebovává obrovské a stále rostoucí množství energie. Možnosti ukládání energie z obnovitelných zdrojů jsou do budoucna ohroženy nedostatkem lithia, které je poměrně vzácné, takže se řeší technologie pro jeho nahrazení například hořčíkem. A jako velmi neefektivní se ukazuje křemíková technologie. „Musíme změnit architekturu elektroniky. Bude to znamenat obrovské investice, ze kterých výrobci nebudou nadšení, ale je to nevyhnutelná cesta,“ míní Cina Foroutan-Nejad.