Pryč jsou doby, kdy si české firmy vystačily pouze s výrobou v tuzemsku. Zatímco dříve se Češi především snažili přilákat zahraniční investory k nám, v posledních letech zdejší podnikatelé stále více sami investují v zahraničí. A to se projevuje také na zájmu o pojištění těchto investic. Exportní pojišťovna EGAP v rámci doprovodného programu v Exportním domě připravila odborný seminář právě na téma pojišťování českých investic v zahraničí.
„Největší zájem v poslední době registrujeme o náš produkt pojištění investic. Na pomyslném trůnu mezi našimi produkty tak pojištění investic vystřídalo dříve nejžádanější pojištění dodavatelsko-odběratelských úvěrů,“ řekl generální ředitel EGAP Jan Procházka, který zvláště ocenil, že kromě velkých firem, které investují do energetiky nebo zpracovatelského průmyslu, dnes své investice daleko více pojišťují také malé a střední podniky.
Pro řadu českých firem má státní pojišťovna EGAP nezastupitelnou roli. „Investoři se nemohou komerčně pojistit proti některým typům rizik, komerční pojišťovny jim takovou možnost nenabízejí,“ zdůraznil Petr Martásek, ředitel odboru pojištění předexportních úvěrů, investic a záruk EGAP. Základní možností, kterou EGAP nabízí, je pojistná ochrana investice proti rizikům země, ve které české firmy investují. To je zvlášť důležité v dnešní dobé, kdy zprávy o teroristických útocích bohužel přicházejí z různých koutů světa.
EGAP totiž poskytuje pojištění jak proti rizikům znárodnění, vyvlastnění, diskriminace místními orgány, nemožnosti konverze a převodu výnosů z místní měny do ČR, tak proti rizikům politicky motivovaných násilných činů, povstání, války, stávek – včetně právě teroristických útoků. Nad rámec takového základního pojistného krytí je EGAP schopen po právním rozboru příslušného kontraktu nabídnout také ochranu proti porušení dohod, které si česká firma sjednala s hostitelským státem nebo tamními státními firmami.
Vzhledem k tomu, že většina investorů nefinancuje svou zahraniční investici jen z vlastních zdrojů, EGAP podporuje také financování investice formou bankovního úvěru. „Bance, která financuje investiční záměr, pojišťujeme riziko nesplácení úvěru z teritoriálních i komerčních příčin,“ upřesnil Jan Procházka. Generální ředitel EGAP v této souvislosti upozornil, že díky nabídce státní pojišťovny získávají čeští investoři významnou konkurenční výhodu. „Produkt pojištění investičních úvěrů nabízí EGAP už deset let a dodnes je ve světovém měřítku unikátní, protože většina zahraničních exportních agentur je schopna u investic pojistit pouze teritoriální rizika,“ dodal.
Základní podmínkou k tomu, aby EGAP investici české firmy podpořil, je, že se firma se sídlem v České republice rozhodne investovat v zahraničí s alespoň 3letým investičním záměrem. „Kratší investice považujeme za spekulativní,“ vysvětlil Petr Martásek. Investor by měl mít podíl v zahraniční dceřiné společnosti, nebo ji nově zakládat. Nestačí, aby česká firma jen vlastnila aktiva (nemovitosti, výrobní prostory apod.) v zahraničí, ta musí být majetkem její dceřiné společnosti.
V případě pojištění investice proti teritoriálním (politickým) rizikům může český investor držet pouze menšinový podíl v zahraniční společnosti. V případě, že EGAP pojišťuje úvěr na financování investice, je už ale potřeba, aby měl český investor na zahraniční investici většinový ovládací podíl. „Je to logické. EGAP v tomto případě kryje bance i komerční rizika a ta mohou být efektivně řízena investorem pouze v případě, že má ovládací podíl,“ dodal Petr Martásek.
Podmínkou pojištění investičního úvěru je i byznys plán investice včetně finanční projekce na dobu splácení úvěru. Podrobnost a kvalita zpracování takového byznys plánu by měla narůstat s větším finančním objemem investice. U nejrozsáhlejších investic v řádu stamilionů eur EGAP obvykle požaduje i expertní posouzení projektu renomovanými poradenskými firmami, které by se měly vyjádřit k různým aspektům projektu – finančním, tržním, právním, technickým… Investor by také měl vložit minimálně 25 procent hodnoty investice z vlastních zdrojů (equity).
Investiční pojištění bylo v minulosti spíše doplňkovým produktem EGAP, který nebyl v kruzích českých firem příliš známý. A vzhledem k omezenému počtu českých investorů v zahraničí tu ani nebyla velká poptávka. „Zásadní změnu pozorujeme v posledních 5-7 letech, kdy stále větší počet českých firem – včetně těch malých a středních – zjišťuje, že se neobejde bez expanze do zahraničí,“ řekl Procházka. To má podle něj různé pochopitelné důvody. Tuzemské společnosti se potřebují přiblížit svým konečným odběratelům, aby uspořily přepravní náklady, zkrátily dobu dodávek a v některých teritoriích využily levnější či jinde nedostupné výrobní či surovinové vstupy. Potřeba působit přímo v cílovém teritoriu odbytu a takzvaně lokalizovat výrobu vyplývá v některých případech i ze specifických místních podmínek. To se v poslední době týká například také Ruska – vzhledem k jeho komplikovaným politickým a hospodářským vztahům se západními zeměmi. Přednost tam dostávají dodávky od firem, které přímo v Rusku také vyrábějí. V některých případech ani není dovoz za zahraničí umožněn.
Petr Martásek nicméně také upozorňul, že čeští investoři by si měli dobře zmapovat veškerá rizika. „Opravdu jsme velmi rádi, když vidíme, že se české malé a střední firmy stále méně bojí investovat v zahraničí. Tento trend v EGAP vítáme a podporujeme. Ale je potřeba, aby si čeští investoři byli vědomi například i toho, že se ve většině teritorií nemohou automaticky spolehnout na vedení firmy místními manažery,“ upozorňil Martásek. U investic je vždy potřeba zajistit plnou kontrolu a řízení ze strany mateřské firmy.
EGAP mimo jiné nabízí pojištění dlouhodobých investic opakovaným způsobem. To znamená, že u pojistné smlouvy sjednané na delší dobu (například 15 let) se jednou za půl roku upřesňuje pojistná hodnota a platí pojistné na běžné období. Tímto způsobem některé investice a jejich pojištění fungují v podstatě na dobu neurčitou. Výrobní kapacity jsou průběžně obnovovány a nedochází k ukončení provozu či vypršení životnosti investice.
Takové pojistky fungují například do zemí jako Egypt, Indie, Rusko, Turecko, Bulharsko, Gruzie, Slovensko, Slovinsko a také USA. Jde o země, kde už jsou čeští investoři velmi úspěšní. Nové investiční záměry, které již EGAP také podpořil nebo o jejich podpoře jedná, se pak rodí v zemích jako Čína, Mexiko, Bělorusko, Mongolsko, Kazachstán, ale opět rovněž na Slovensku, v Rusku, Gruzii, Turecku či Indii. Čeští investoři stále častěji představují své investiční záměry i pro balkánské země – včetně Srbska, Chorvatska či Bosny a Hercegoviny.
Pokud jde o teritoriální zaměření českých investic, zatím jich poměrně málo směřuje do Afriky a Jižní Ameriky. To souvisí i s celkově nižším exportem do těchto teritorií, protože tuzemský vývoz obvykle návazně přitahuje i české investice. Řada českých investic se vydařila ve východní Asii, právě v této oblasti se ale Češi pustili i do projektů, které nevyšly – zejména kvůli nedostatečné adaptaci na složité místní podmínky a vztahy. „Když to hodně zobecním, tak s rostoucí vzdáleností od Česka klesá ochota českých firem investovat,“ řekl Jan Procházka. Mezi atraktivní oblasti pak čeští investoři řadí ruskojazyčná teritoria, Balkán či Turecko.
