Zájem o letošní Fórum aditivní výroby s ústředním tématem 3D tisk kovu přilákal na brněnské výstaviště přes čtyři sta účastníků. Stal se tak druhým nejnavštěvovanějším ročníkem v šestileté historii konferencí, které se na MSV tématu 3D tisku věnují. Zájem o téměř dvě desítky odborných přednášek překvapil i hlavního organizátora a moderátora konference Jana Homolu, vydavatele strojírenského portálu a magazínu Strojírenství.cz.
Čím si vysvětlujete tak vysokou účast?
Obor aditivní výroba pořád rychle a dynamicky roste, což potvrzují různé statistiky, které udávají růst o desítky procent. Ale pro mne je indikátorem i zájem o naši konferenci, která letos naprosto předčila má očekávání. Tematicky jsme se zaměřili na 3D tisk kovů, tedy na nejdražší a nejsofistikovanější zařízení, určená pro náročné zákazníky. Očekávali jsme, že oslovíme jen část z širokého publika, které se zajímá o technologie 3D tisku. Cílili jsme se hodně na manažery a lidi, kteří ve firmách rozhodují o technologiích. Navzdory tomu, a možná díky tomu, že jsme udělali konferenci více odbornou, přišlo skoro dvakrát více lidí, než jsme plánovali.
Jaké trendy konference reflektovala?
Jeden z trendů, který výrazně podtrhuje skutečnost, že se oboru daří, je růst ve spotřebě materiálů, které se používají ve 3D tiskárnách. To jsou třeba v oblasti kovového 3D tisku různé kovové prášky. Podle ročenky Wohlers Report 2019 vzrostly mezi léty 2017 a 2018, což jsou poslední dostupná data, příjmy firem z těchto kovových prášků o 42 procent. Což je meziročně stoprocentní nárůst, to je opravdu hodně.
Je to tím, že firmy hodně využívají 3D tisk pro vznik věcí, které by jiným, tradičním způsobem nemohly vyrobit?
Ano, ale nejen to. Technologie 3D tisku jsou tady dobrých dvacet let a zvláště v posledním desetiletí tu nedochází k žádnému obrovskému evolučnímu posunu. Není moc zásadní rozdíl mezi kovovým dílem vytištěným před deseti lety a dnes. Ale trh se za ty roky dovzdělal, zároveň určitým způsobem klesla cena technologií a hlavně se podařilo najít pro tyto technologie uplatnění. Ono není úplně jednoduché prosadit v konzervativním strojírenství nový princip výroby, protože výrobky míří hodně do leteckého a automobilového průmyslu, což jsou obory velice silně spjaté s různými normovými požadavky a striktní certifikací všeho. Proto je možná adaptace trochu delší. Ale aplikací a případových studií, ve kterých se dnes 3D tisku využívá, je skutečně ohromné množství. 3D tisk velice vhodně doplňuje tradiční technologie a rozšiřuje jejich možnosti. Třeba v oblasti odlehčování konstrukcí a dílů je velký potenciál.
Kde podle vás bude mít 3D tisk nezastupitelné místo?
Když to vezmeme trochu šířeji, může být i lékem v době ekonomické recese, které se mnozí lidé obávají. I tady na veletrhu často slyšíme, že se mluví o dopadu Brexitu, sankcí vůči Rusku, obchodní válce se Spojenými státy a tak dále. Těch důvodů je hodně a zvlášť tady v Evropě je tématem velká změna v automobilovém průmyslu a jeho směřování k elektromobilitě, která zatím není veřejností příliš dobře přijímaná. Ale pokud si představíme, že všichni budeme výhledově jezdit v elektromobilech, bude potřeba vyřešit jednu věc, a to, že baterie do elektromobilu jsou velice těžké, a tím pádem to jde proti nízké spotřebě. Pokud nedokážeme vytvořit efektivnější baterie při jejich stávající hmotnosti, bude třeba odlehčovat ostatní konstrukce automobilů. A tady hraje 3D tisk velkou roli. Úbytku pracovníků se mohou reálně obávat firmy, které se zabývají konvenčními technologiemi, teď myslím spíše vývojáře benzinových nebo dieselových motorů a podobně, ale na druhou stranu se pro auta nadále budou vyvíjet prototypy. 3D tisk je u prototypování pořád dominantní, tam tvoří asi čtyři pětiny veškerého objemu výroby.
