Norský Bergen je prvním městem na světě, které zavedlo systém pro vakuový sběr odpadků. Pod historickým centrem, mimo jiné památkou UNESCO, vybudovalo 7 km dlouhou síť podzemního potrubí pro přepravu odpadu, který je rychlostí 60 až 70 km za hodinu dopravován do místa spalování. Zvlášť putuje zbytkový odpad, jako například sklo nebo nebezpečné látky, který je pak zpracováván samostatně a využíván pro výrobu elektřiny. Toto je jeden z dobrých příkladů, který na dnešní konferenci chytrých měst uvedla Siri Ellen Sletner, velvyslankyně Norska.

Již zmíněný příklad z praxe doplnila dalšími dvěma – jedním bylo chytré energetické řešení v malé vesnici o 1 000 obyvatelích, využívající solární panely. Třetí příklad z Osla představoval platformu pro sdílení jízdních kol. „Tento projekt, který je výsledkem spolupráce radnice a soukromých firem, funguje od roku 2016. Od té doby jsme zaregistrovali 2 a půl milionu jízd na kole, stanice jsou rozmístěny po celém městě, existují informace o dostupnosti kol i aplikace pro plánování jízd. Každé město může zlepšit mobilitu svých obyvatel i bez velkých finančních nákladů,“ uvedla norská velvyslankyně, která dodala, že pro prezentaci bylo těžké vybrat tři konkrétní příklady ze stovek úspěšných realizací. Zmínila také, že pro úspěch projektů je potřeba, aby byly od samotného začátku podporovány koncovými uživateli a byly komerčně životaschopné.

Norské příklady nebyly pro brněnskou konferenci zvoleny náhodou. Už v roce 2016 byli zástupci Norska přítomni na semináři v Brně a dělili se o zkušeností s inteligentními městy. Loni v září se brněnská delegace politiků a podnikatelů účastnila v norském městě Stavanger konference, která se stala největší událostí smart cities v Evropě. „Mám vekou radost ze spolupráce s akademickou sférou a průmyslem z obou zemí. Když tady dnes stojím a vidím, že v oblasti smart cities pokračujeme, mám pravděpodobně stejný pocit, jako když Kometa vyhrála před pár dny hokejovou ligu,“ usmívala se v Brně Siri Ellen Sletner.