Přednášky tradiční Ouvertury Stavebního veletrhu Brno řešily velmi aktuální téma: jak ovlivnit zdravé vnitřní prostředí kombinací vhodných stavebních materiálů a technologických zařízení. Odborné setkání každoročně pořádá Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
„Jsem rád, že Vysoké učení technické spolupracuje se Stavebním veletrhem a už potřetí poskytuje reprezentativní prostory rektorátu k tomuto setkání v předvečer veletrhu. Věřím, že Stavební veletrh Brno stejně jako rozvoj stavebnictví bude dále gradovat,“ přivítal na úvod účastníky rektor VUT v Brně Petr Štěpánek. Následovaly tři odborné přednášky spojené tématem vnitřní prostřední budov.
Profesor Josef Chybík z brněnské fakulty architektury se v první prezentaci zamyslel nad vlivem konstrukcí na systémové hranici budov na jejich vnitřní prostředí. Připomněl, že kvalitu vnitřního prostředí definují čtyři základní faktory: teplota vzduchu, teplota na povrchu stavebních konstrukcí, relativní vlhkost a proudění vzduchu. Ty spolu s vnitřními zdroji tepla, větráním a proměnnými faktory jako aktivita člověka nebo vlastnosti oděvu určují, jak příjemně se lidé budou v domě cítit. Výběr stavebních materiálů ovlivňuje vedle teploty také další důležité hodnoty, například izolace přírodními materiály jako ovčí vlna nebo konopí výrazně snižuje obsah CO2.
Svá zjištění dokumentoval na čtyřech stavbách. Kvalitu vnitřního prostředí dvou pasivních bytových domů, jednoho pro mladé rodiny v Židlochovicích a druhého seniorského v Brně-Modřicích, zjišťoval průzkum, podle kterého se velká většina obyvatel v perfektně zaizolovaných budovách cítí příjemně. Jako příklad úspěšné „zelené“ výstavby uvedl Městskou halu v Modřicích s ojedinělým využitím štukových omítek jako povrchové úpravy na fasádě. Plastická omítka ve tvaru prken nejen výborně izoluje, ale také esteticky navazuje na okolní historickou zástavbu. Příkladem kvalitní rekonstrukce, která pozitivně ovlivnila také vnitřní prostředí budovy, je revitalizace brownfieldu Svatopetrská v Brně-Komárově. Ateliér Burian-Křivinka zde promyšleně využil obnovitelné zdroje energie – systém tepelných čerpadel a fotovoltaickou stěnu – a výsledkem je špičková energetická úspornost. „Dnes jsme schopni stavět tak dobře, že se i v rámci rekonstrukcí blížíme hodnotám nových pasivních domů,“ zdůraznil profesor Chybík. Pasivních domů u nás podle něj od roku 2010 rychle přibývá a jde již o tisíce budov, ale v porovnání se zeměmi jako Německo, Rakousko nebo Belgie v jejich výstavbě stále výrazně zaostáváme.
Ve druhé přednášce se docent Aleš Rubina z Ústavu technických zařízení budov Fakulty stavební VUT zaměřil na negativní dopady nové legislativy na tepelný komfort. Nařízení EU o tzv. Ecodesignu zvýšilo požadavky tak, že pro jejich splnění vzduchotechnická zařízení v posledních čtyřech letech zdvojnásobila svou velikost, hmotnost i cenu. Zvýšila se tak účinnost systému zpětného získávání tepla, ale snížil se tepelný komfort v budovách. Na lidi totiž fouká studený vzduch, protože výkon zařízení není schopen ohřát vzduch na požadovanou teplotu. Navíc hrozí zamrznutí výměníku a jeho destrukce. „Naším cílem je vytvořit co nejlepší vnitřní prostředí budov z hlediska tepelného a vlhkostního, ale Ecodesign jde proti těmto přirozeným požadavkům,“ konstatoval docent Rubina. Poslední přednáška Petra Blasinského z Fakulty stavební VUT analyzovala vnitřní prostředí v prostorách s vysokou vlhkostní zátěží. Poukázal na chyby, které vedou až k poškození stavebních konstrukcí aquaparků, a doporučil vhodná řešení.
