„Kolem nás je spousta věcí, které bereme do ruky každý den. Ale podívejte se například na tyto dětské příbory nebo hrnek na kávu. Nedovedu si představit, že by se dítěti těmito příbory dobře jedlo nebo z tohoto hrnku se mi dobře pilo. Je možná načase začít se více věnovat tomu, zda jsou věci ergonomické,“ říká Iva Bastlová, která v samotném úvodu připomněla, že už při práci s pazourkem člověk dbal na to, aby se mu s ním dobře zacházelo.

„O ergonomii (vědě, která se zaobírá vztahem prostředí a lidské činnosti a jejímž cílem je zlepšení lidského zdraví, pohody, výkonnosti a snížení rizik) se mluví celé dvě století. Jedním z důležitých milníků byl rok 1886, kdy Frederic W. Taylor sepsal principy pro maximální pracovní výkony, kdy se zabýval tím, aby stroje byly uživatelsky přívětivé pro většinu lidí, kteří na nich pracovali. Za smutný milník můžeme považovat období druhé světové války, kdy špatně řešené kabiny letadel měly na svědomí větší nehodovost pilotů, kteří ve stresu nedokázali zmáčknout to správné tlačítko. Po válce vznikla první ergonomická společnost, evropská a později i československá,“ shrnuje stručné zastavení v čase designérka.

První zastávkou při procházce současným interiérem byla kuchyně. Iva Bastlová hovořila o jejím uspořádání do typického pracovního trojúhelníku, na fotografiích dokumentovala dobré i méně šťastné příklady řešení tří základních částí – varného centra (sporák), mycího centra (dřez) a místa pro ukládání potravin (lednička), mluvila o pracovních ostrůvcích, hovořila také o správné, dříve standardizované výšce pracovní plochy či důležitých detailech v kuchyni, jako jsou například úchytky – ty optimální by měly být dobře čistitelné, ne úplně malé, aby se daly vzít dobře do ruky, či ostré.

Druhé nahlédnutí vedlo do obývacího pokoje a zacílilo především na pohovky, které nejenom dobře vypadají, ale dá se na nich i pohodlně odpočívat. Zde přišel ke slovu například velký opěrák či nastavitelný polohovací systém.

Zastávkou třetí byl dětský pokoj se všemi jeho místy na hraní, na spaní i na učení. Iva Bastlová se dotkla zejména bezpečnosti různých řešení a ukázala příklady, u kterých hrozil úrazu dětí nebo kdy bylo pracoviště nevhodně umístěno do nejtmavšího koutu pokoje.

Posledními prostorami byly intimnější části bytu včetně nádherně designové ložnice, která sice slibovala dobré spaní, ale už poněkud krušné vstávání, či koupelen. Na jednotlivých ukázkách bylo hezky vidět, proč je důležité vhodně zvolit výšku při umístění toalety, typu baterie a umyvadla nebo proč jsou nejen pro seniory vhodná madla ve sprchovém koutě.

Kdo by chtěl o daném tématu vědět více, může například zalistovat knihou Ivy Bastlové „Tvoříme interiér s českou designérkou“ s podtitulem Kompletní průvodce při zařizování vašeho domova, kterou vydalo nakladatelství Grada na podzim loňského roku