Přiznal se však, že nic moc zkoušet asi nebude, a tak trochu se vymlouval na to, že je ještě rozespalý. Skok do peřiny z dvanácti metrů sice nedal: „To je poměrně, tak jako náročné. Myslím si, že překonat se a skočit to, by nebylo tak špatné,“ mínil Kohák. Zahanbit se od svých kolegů nenechal v halách si vyzkoušel snad vše, co se dalo. Hrál dříve basketbal a dodnes mu to skvěle jde, před ostatními se blýskl jako neomylný ostrostřelec.

A jak se dívá na současnou dobu? Jsou děti dostatečně motivovány ke sportu a pohybu?

„Já si myslím, že každá doba má svoje. Zažívá ohromný rozvoj techniky a podobných virtuálních odvětví, je to velký BUM, co se týká především her a herních konzolí. Já si myslím, že jsem už ta starší generace a je potřeba tomu čelit, protože pohyb je potřeba a ničím se nenahradí, protože to sezení u počítačových her nebo u sociálních sítí se projeví dřív nebo později na zdraví. Jde jenom prostě o to nabízet dětem tu alternativu, že se může sportovat i fyzicky a dát třeba i nějaké limity, jako třeba budeš 2 hodiny denně u počítače a pak budeš dělat to a to,“ míní zcela odpovědně otec dvou synů.