Odpovědi na tyto otázky nejsou vůbec jednoduché, některé v dnešní době ani zodpověditelné. Snažili se o to ale odborníci, vědci i zástupci firem na konferenci Vize v automatizaci Průmysl 4.0, která se odehrála na Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Už tradičně ji pořádá Elektrotechnická asociace České republiky a Veletrhy Brno ve spolupráci s časopisem Sdělovací technika. První se odehrála v roce 1997, nejdřív ob rok, poslední léta se objevuje v programu MSV každoročně. „Jde o setkání osobností z oblasti automatizace, robotizace a vždy jsme tu chtěli předestřít vize, toho, co se očekává, nastolit filozofická témata, kam se život v etapě Průmyslu 4.0 ponese. Jaké jsou jeho nové znaky, ať jde o to, kam se nasazuje robotika, vztah k umělé inteligenci, jak se posouvá síťování, propojování, struktury,“ zestručnil obsah několikahodinového bloku přednášek František Hýbner z Elektrotechnické asociace. A dodal, že sice jde o veletržní projekt, ale posluchači na něm rozhodně neslyší pouhé prezentace firem. „I ty zde představují svoje trendy, kam směřují a jaké zkušenosti s nasazováním automatizace mají,“ dodal Hybner. Svoje zkušenosti přednesli třeba zástupci ABB, Oracle, Optisolutions nebo Beckhoff.

Celým strojírenským veletrhem rezonuje pojem Průmysl 4.0. „My jsme opravdu v období čtvrté průmyslové revoluce. Řeší se už na vládní úrovni,“ potvrdil Hybner.

Šéfredaktor časopisu Sdělovací technika a moderátor konference Petr Beneš letos nastolil problematiku smart life a udržitelnosti. „Hodně souvisí s digitalizací našeho života. S tím, jak se náš život více stává digitální, ke slovu se dostávají stále častěji smart služby. Jsou základním předpokladem udržitelnosti tohoto vývoje, který v současném digitálním světě můžeme pozorovat,“ míní Beneš.

Průmysl 4.0 v kontextu udržitelnosti byl tématem přednášky Petra J. Kalaše z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Názorně předvedl, co prudký růst technologií a digitálního života znamená z celosvětového hlediska. Na grafech ukázal, že už nastal čas, kdy lidé začínají zaostávat v chápání technologií a je potřeba, aby vysoké školy a odborníci začali pracovat na vyrovnávání. „Zrychlování v oblastech technologií vyžaduje rychlejší schopnost přizpůsobení,“ uvedl Kalaš.

Zda ještě bude zanedlouho člověk vůbec potřeba u výroby, když se celé fabriky dovedou řídit samy, nad tím se zamýšlel Roman Holý z Národního centra Průmyslu 4.0. Vzniklo při Českém učení technickém a Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Zmínil i nedávné varování Elona Muska nad vývojem umělé inteligence, která by se mohla obrátit proti lidem. Podle Holého to není otázka nejbližších let, ale i když by se zamezilo vývoji umělé inteligence v armádě a pro potřeby zbrojařství, vždy budou jedinci a systémy, které toho zneužijí. Varovné signály prý není radno podceňovat.

Plánem národní centra je dostat vize Průmyslu 4.0 do českých firem, zejména těch menších, protože průmyslové giganty si s problematikou dovedou poradit samy. Objevují se ale bariéry, třeba v tom že zejména regionální společnosti mají tento pojem stále zařazený do oblasti sci-fi.

Mluvilo se i tom, kam se vlastně pojem Průmysl 4.0 posunul. Zatímco třeba v Německu jej vnímají jako chytrou automatizaci a robotizaci. „Náš český pohled je spíš o té horizontální komunikaci, kdy spolu v jedné rovině komunikují stroje, výrobní linky, fabriky, procesy a ten robot je z našeho pohledu podmínkou nutnou. Ale ne postačující k tomu, aby byl zaveden pojem Průmysl 4.0,“ poznamenal Jan Prokš z pořádající Elektrotechnické asociace.

Příprava takové konference, která začíná vlastně s ukončením té aktuální, znamená hluboký ponor do problému a odborné scény. „Jsme neustále ve spojení s odborníky, vysokými školami, máme odborného garanta profesora Petra Vavřína, emeritního profesa brněnského VUT. S ním vše konzultujeme,“ uvedl Jan Prokš.

František Hýbner opět vypíchnul hlavní cíl konference: „My se vždycky snažíme popsat nikoliv to, co se právě děje, ten krok dozadu, ale co se očekává, ten krok dopředu.“