V exportu především na mimoevropské trhy české i slovenské firmy často navazují na tradici z dob společného státu a těží z dobré pověsti zboží se značkou „Made in Czechoslovakia“. Podle náměstka českého ministra zahraničí Martina Tlapy má Československo stále výborný zvuk třeba v zemích Latinské Ameriky a mělo by se na tom nadále stavět. Ale důležitější než společná značka je podle řečníků konference současná spolupráce obou zemí při podpoře exportu, která funguje velmi dobře. Jak na konferenci informoval generální ředitel EGAP Jan Procházka, ve spolupráci se Slovenskem jsme realizovali desítky úspěšným společných velkých projektů na třetích trzích. Jako příklad uvedl dodávky kolejnic do Ázerbájdžánu, konktrétně pro modernizaci a rekonstrukci 900 kilometrů železniční tratě z Baku přes Tbilisi do tureckého Karsu. Projekt v celkové hodnotě 750 milionů EUR byl realizován ve dvou etapách o roku 2011 a dnes je již kompletně ukončen a uhrazen. Generálním dodavatelem byla česká společnost Moravia Steel, ale na realizaci se podílely také slovenské firmy, proto část projektu v hodnotě přibližně 80 milionů EUR dozajišťovala slovenská Eximbanka. „Logicky jsme se sami podívali k našim sousedům a hledali subdodávky u slovenských partnerů, čímž jsme snížili riziko, které bychom jinak nesli sami. Vedle snížení rizika jsme takto získali také širší výběr subdodavatelů,“ vysvětlil výhody takového postupu Jan Procházka.

O výhodách spolupráce s českými partnery pohovořila také generální ředitelka Eximbanky SR Monika Kohútová. Projekty velkého rozsahu se podle ní uzavírají zpravidla v České republice, což je dáno velikostí českého trhu a jeho průmyslovějším charakterem. Slovenské podniky se na těchto zakázkách podílejí jako subdodavatelé a takové úspěšné projekty se uskutečnily mimo jiné v Rusku, Gruzii, na Kubě nebo v Turecku. Státem garantovaná finanční podpora exportu je na Slovensku na rozdíl od Česka koncentrovaná do jediné instituce, takže Eximbanka SR funguje jako ČEB a EGAP v jednom a zajišťuje financování i pojištění exportu. Za více než dvacet let podpořila projekty do 95 zemí v celkové hodnotě 42miliard EUR.

Makroekonomické srovnání České a Slovenské republiky provedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa. O něco lépe z něj vyšlo Česko, které je výrazně průmyslovější, ale zároveň méně ohroženo robotizací a automatizací. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mapuje podíl pracovních pozic, u kterých v dohledné době hrozí, že je nahradí automat. Zatímco podíl těchto pozic v České republice se blíží průměru OECD, na Slovensku je přes 60 % pracovních míst s minimálně padesátiprocentní pravděpodobností zániku.

Slovenská ekonomika má navíc velmi nevyrovnanou regionální strukturu, takže mezi nejlepším a nejhorším regionem je tam daleko větší rozdíl než v Česku. Z pohledu vývoje HDP nás ovšem Slovensko rychle dohání. Loni bylo již na 87 % českého HDP, přitom ještě v roce 1997 to bylo pouhých 64 %.

Horkým diskusním tématem bylo zavedení eura, které je zásadním rozdílem obou ekonomik.

Česká vláda zavedení eura nechystá, ale někteří podnikatelé by jeho přijetí přivítali s nadšením. „Mně velmi vadí, že Česká republika nemá euro. Naše firma věnuje na řešení této věci spoustu energie, kterou bychom mohli vložit do něčeho jiného,“ posteskl si na konferenci předseda představenstva společnosti Kovosvit MAS Libor Kuchař. Analytik Michal Skořepa konstatoval, že slovenská ekonomika je i přes zavedení eura zranitelnější než česká a v době ekonomické krize doplatila na nemožnost oslabení kurzu. Varoval také před tvrdým nárazem, který by přinesl kurzový přepočet přechodu na euro podle slovenského modelu. Jak na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR v den zahájení MSV uvedl premiér Andrej Babiš, v případě české měny by to odpovídalo dvaceti korunám za euro.