Veletržní konference Jak se změní podmínky cestování lidí se zdravotním postižením po liberalizaci železniční dopravy a další změny pro OZP měla mimořádně kvalitní obsazení. Mezi řečníky se vystřídali premiér Andrej Babiš, ministr dopravy Vladimír Kremlík i jeho náměstek Ladislav Němec, předseda NRZP Václav Krása, hejtman Libereckého kraje a předseda dopravní komise krajů ČR Martin Půta, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák, ředitel SFDI Zbyněk Hořelica, generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda, generální ředitel Českých drah Václav Nebeský, zástupce ředitele CENDIS Jan Paroubek i představitelé soukromých železničních dopravců Regiojet, Arriva Transport a Leo Express. Výsledkem byla velmi podnětná diskuze, do které se v závěru zapojili i přítomní lidé se zdravotním postižením s konkrétními připomínkami k fungování dopravy.

Hlavním předmětem jednání byly změny, které nastanou letos v prosinci v souvislosti s uzavíráním nových smluv se železničními dopravci včetně soukromých společností. Rozsah výkonů v osobní přepravě se podle ministra Kremlíka zvýší o osm procent, ale současně stát usiluje o zvýšení kvality cestování a nastavuje přísná pravidla pro přepravu osob se zdravotním postižením. Od prosince pojede více přímých vlaků, které ušetří postiženým komplikované přestupy. Dopravci musí mít vyškolený personál v každém vlaku, umožnit nákup jízdenky bez přirážky a zprovoznit web pro zdravotně postižené. Tyto a další požadavky jsou ukotveny ve smlouvách jak pro dálkovou přepravu, tak pro přepravu regionální, která je v kompetenci jednotlivých krajů. Představitelé Českých drah i soukromých dopravců na konferenci v Brně potvrdili, že jsou připraveni všechny požadavky splnit.

"Situace se zlepšuje a je vidět snaha ministerstva i dalších subjektů na železnici. Ale problémů je stále dost a je potřeba o nich diskutovat, aby se řešily," řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Dlouholetým problémem je podle něj bariérovost prostředí, i když současné tempo zpřístupňování jednotlivých nádraží označil za poměrně rychlé. Prostor nádraží i nástupišť by se měl stát lépe přístupným nejen pro vozíčkáře, ale i pro nevidomé, což vyžaduje vodicí lišty a hlasité informování cestujících. Pro neslyšící jsou nezbytné zase informační tabule. Podle Správy železniční dopravní cesty je dnes na koridorech a dalších důležitých trasách 54 procent nádraží s bezbariérovým přístupem na nástupiště, do roku 2025 jich má být 72 procent. Nádražních budov je bezbariérově přístupných 37 procent a za šest let jich má být 45 procent. Hlavním úkolem však podle Václava Krásy zůstává zvýšení počtu vagonů pro přepravu osob se zdravotním postižením, a to u všech dopravců. Také zde jsou podle účastníků konference výrazné pokroky, například České dráhy v příštím roce nabídnou již téměř 5000 bezbariérových vlaků denně a v dalších dvou letech uvedou do provozu další desítky nových bezbariérových souprav.

Konference informovala také o změnách souvisejících s elektronickým mýtným, které má od roku 2021 nahradit dálniční známky. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica přítomné hendikepované ujistil, že se pro ně nic zásadního nezmění. Držitelé průkazů ZTP nebo ZTP/P zůstanou od placení poplatku osvobozeni a nevznikne jim žádná oznamovací povinnost. V případě silniční kontroly postačí předložit daný průkaz.