Setkání každoročně pořádá Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která se v souladu s tématem veletrhu zaměřila na cesty k energeticky úspornému a trvale udržitelnému stavitelství.

O chytrém městě a chytrém bydlení přednášeli tři renomovaní architekti. Exprimátor Prahy Tomáš Hudeček, který v současnosti působí na VŠB – TU Ostrava, se zamýšlel nad výhodami a nevýhodami různých městských struktur. Auditoriu prezentoval výsledky rozsáhlého výzkumu o typech městských struktur a jejich vhodnosti pro dostavbu měst. Ze sedmi různých typů zástavby je z pohledu města nejefektivnější bloková struktura, jaká vznikala především v letech 1890 až 1910. Výzkum měřil jak investiční náklady, tak následné výdaje na provoz a údržbu, kam patří například úklid chodníků a komunikací, jejich opravy, odklízení sněhu nebo péče o městskou zeleň. Z pohledu výdajů města na jednoho obyvatele vychází nejlépe právě stoletá bloková struktura, za kterou zaostává jak modernistické sídliště, tak historické centrum. Naopak nejnákladnější je struktura rodinných domů s vysokým podílem neveřejné nezastavěné plochy. „Lidé bydlící na kraji města jsou pro město až pětkrát dražší než lidé bydlící v centru,“ konstatoval Tomáš Hudeček. Jak dodal, bohužel nám chybí strategie územního rozvoje, takže menší rodinné domy jako nejméně výhodná městská struktura dnes zaplňují další dosud nezastavěné části měst. Prostoru pro efektivnější dostavbu navíc už mnoho nezbývá, třeba v Praze je území stabilizované už z přibližně 90 procent.

Profesor Josef Chybík z brněnské fakulty architektury se v přednášce zamyslel nad pozicí energeticky úsporných domů v systému chytrých – inteligentních budov. Konstatoval, že jiná výstavba vlastně už ani nemá smysl, protože pouze energeticky úsporné bydlení může zajistit udržitelný rozvoj. Zároveň se tak vyřeší problém 50 až 125 milionů obyvatel EU, kteří dnes žijí v energetické chudobě, tj. nemohou si dovolit potřebný tepelný komfort. V České republice je podle profesora Chybíka ohrožena energetickou chudobou až pětina domácností a přímo je jí zasaženo 6 % obyvatel. Pasivních domů u nás od roku 2010 rychle přibývá, ale v porovnání se zeměmi jako Německo, Rakousko nebo Belgie v jejich výstavbě stále výrazně zaostáváme. Přitom máme na co navázat, předobrazem energeticky úsporného domu je i Vila Tugendhat s kompaktním tvarem, samostatně stojící garáží, prosklenou jižní stěnou a naopak uzavřenou stěnou severní i s řízeným větráním. Na pasivní domy lze podle Josefa Chybíka přestavět třeba paneláky, které k tomu mají vhodný geometrický tvar. V zahraničí se v pasivním standardu staví nejen rodinné a bytové domy, ale i školy, kostely, muzea, mrakodrapy nebo celá sídliště.

Třetím přednášejícím byl zástupce mladé generace architektů Ondřej Chybík z věhlasného ateliéru Chybík + Krištof. Mladé architektonické studio má za sebou řadu úspěchů, prezentace představila například projekt českého pavilonu pro Světovou výstavu Expo 2015 v Miláně vytvořený systémem modulární kontejnerové výstavby nebo právě realizované firemní sídlo Vinařství Lahofer, jehož základní konstrukční modul vychází ze šířky vinného řádku. „Udržitelnost je pro nás základní přístup k tomu, jak stavět,“ řekl Ondřej Chybík, který budovu pro Expo v Miláně navrhl jako rozebratelnou, takže dnes slouží firmě ve Vizovicích.