Výroba oblečení se poslední desetiletí točí ve stále se zrychlující spirále, která má devastující dopady na životní prostředí i lidské zdraví. Cena oděvů na rozdíl od ostatního zboží klesá, spolu s tím klesá jeho kvalita a také využití neboli počet nošení před vyhozením. Produkce roste závratným tempem, jen v letech 2000 až 2015 se celosvětový objem vyráběného oblečení zdvojnásobil. Stejně rychle bohužel rostou i negativní dopady, protože módní průmysl je po ropném druhý nejšpinavější na světě. „Výroba oblečení vede k obrovskému znečištění a mnoha problémům na globální i lokální úrovni. V textilu je 14 % světového plastu. V průměru 60 % našeho oblečení je totiž vyrobeno z plastu – z polyesteru a dalších syntetických materiálů. Navíc je plast ve vláknech, které se uvolňují třeba při praní, a tyto mikročástice už nejde z oceánů vyfiltrovat,“ vypočítala Kamila Boudová některé z problémů.

Asi 15 % textilu se ani nestane oděvem, ale rovnou při výrobě končí v odpadu. Textilu se dnes vyhazuje tolik, jako by každou vteřinu někde na světě mířil na skládku kamion plný odpadu. Dalším problémem je vysoká spotřeba zdrojů. Jen asi 2 % oděvů se vyrábí z recyklovaných surovin, ale 97 % použitých materiálů je nových. Důvodem je i to, že nejsme zvyklí třídit textil a zároveň většina materiálů je směsových, takže je současnými technologiemi ani recyklovat nedokážeme. Ve spalovnách nebo na skládkách tak končí 73 % textilu.

Jediným řešením je podle Kamily Boudové udržitelná móda, kterou definovala jako módu vyrobenou podle principů dlouhodobě udržitelného rozvoje. Ten má tři pilíře: sociální, environmentální a ekonomický, které musí být v rovnováze. Dnešní výroba většinou přehlíží sociální aspekt, když vyplácí neférové mzdy a ohrožuje zdraví a bezpečnost pracovníků. Podle Kamily Boudové módní průmysl udržuje asi 60 milionů dělníků, převážně žen, v podmínkách novodobého otroctví. Neohlíží se ani na životní prostředí, když používá karcinogenní chemikálie a další zdraví škodlivé látky. „Říká se, že trendovou barvu sezony poznáte podle zbarvení čínských řek,“ konstatovala expertka. Dnešní módní průmysl se podle ní příliš soustředí na ekonomickou stránku věci, aby firmy prosperovaly a vydělávaly, ale bez dalších dvou pilířů takový model není dlouhodobě udržitelný.

Jak z tohoto bludného kruhu ven? Přispět podle Kamily Boudové může i každý zákazník. Stačí si uvědomit, že vyhazování textilu je problém, a nenakupovat zbytečné oblečení. Přechod na obchodní model cirkulární ekonomiky má podle odbornice čtyři hlavní předpoklady, na jejichž naplnění se mají podílet jak výrobci, tak spotřebitelé. Musíme přestat s používáním nebezpečných chemikálií, zvýšit počet nošení už vyrobeného oblečení, radikálně zvýšit recyklaci a efektivněji využívat suroviny, tj. preferovat obnovitelné zdroje. Přírodní materiály se dnes na výrobě textilu podílejí jen necelými 40 procenty.

Kamila Boudová se udržitelnou módou zabývá už sedm let. Předtím studovala v Evropě i v Asii a prošla profesní kariérou v módním průmyslu v několika zemích Evropy. Pak se podle svých slov postavila na druhou stranu bariéry a začala vzdělávat veřejnost i profesionály. O udržitelné módě píše knihy, učí na vysokých školách v Paříži a v Praze pořádá Slou Days. Přednášku na brněnském výstavišti uzavřela optimisticky. Stále více firem podle ní už chápe nutnost změny a pomalu se mění i chování zákazníků. Pro řadu lidí už je „cool“ nosit pořád to samé. „Přijde doba, kdy se budeme stydět nakupovat nové oblečení, když si je můžeme pořídit v second handu,“ je přesvědčena Kamila Boudová.