Když se akademici se svými znalostmi a s pomocí moderních technologií pustí na pole a výsledky svých bádání shromáždí do aplikace a pak ji volně sdílejí na internetu, je z toho ocenění GRAND PRIX Techagro. Alespoň v případě výzkumného kolektivu, který na brněnském výstavišti představuje projekt Mapy rezistence škůdců řepky olejky proti účinným látkám insekticidů, tomu tak je.
Nenechte se odradit složitým názvem, jeden ze spoluautorů – Pavel Kolařík ze Zemědělského výzkumu, spol. s r.o. v Troubsku – projekt dovede vysvětlit i naprostému laikovi. Dalšími organizacemi zapojenými do tohoto sledování jsou OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Mendelova univerzita v Brně, pracovníci ÚKZÚZ a kolegové ze Slovenské republiky.
Cenu si převzal ředitel a jednatel Agritec Plant Research Prokop Šmirous (druhý zleva). Na pódiu mu ji na slavnostním večeru předali šéf letošní poroty Jiří Mašek (zleva), ministr zemědělství Jiří Milek a generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš.
Vezměme to od konce, výsledkem mnohaletého sledování, jehož hlavním koordinátorem je Ing. Marek Seidenglanz z organizace Agritec Plant Research, s.r.o., jsou mapy, které jsou součástí speciální internetové stránky Rostlinolékařský portál (http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?k=0#rlp|met:domu|kap1:start|kap:start) na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Zemědělec pěstující řepku olejku na nich najde velmi důležité informace – jaký škůdce se může v „jeho“ oblasti nacházet, jaké přípravky na jeho potlačení může legálně použít a hlavně – jak v daném místě zabírají. „Třeba blýskáčci, kteří se řadí k hlavním hmyzím škůdcům řepky, žijí třeba i na máku či slunečnicích. A jak zemědělci používají různé insekticidní přípravky k ochraně, dochází k selekci populací škůdců a ti stávají se méně citliví,“ líčí Kolařík. A právě speciální mapy sledování citlivosti škůdců řepky mohou pěstiteli napovědět, jak je efektivně postihnout.
Data jsou k dispozici několik let zpět (v některých případech, například u ú.l. lambda-cyhalothrin, už od roku 2009) a zemědělec tak vidí postupné posuny ať v kladném či záporném ohledu. Vše je přehledně popsáno, vysvětleno, barevně doladěno. Zjednodušeně je použit systém semaforu. Zelený puntík značí, že škůdci padnou při použití doporučeného insekticidu do řepky téměř stoprocentně, červený, že ani nemá cenu jej zkoušet, „potvůrkám“ by se nic nestalo.
Jen u počítače ale výzkumní pracovníci neseděli, vzorky škůdců je potřeba z polí sebrat, takzvaně nasmýkat. Někdy jdou na určité místo cíleně, jindy nasmýkají na pozemku, kolem něhož jedou. Samotní zemědělci se do projektu zatím příliš nezapojují, což by vědci rádi změnili.
Ale hlavně by stáli o to, aby jejich mapy – které jsou volně přístupné komukoliv – byly využívány. I proto projekt přihlásili do soutěže GRAND PRIX a na stánku 005 v pavilonu C jej představují.
Velkým bonusem aplikace je fakt, že uživatel najde nejen informace na téma rezistence, ale na jednom místě je současně přístupná celá řada dalších stále aktualizovaných dat z rozsáhlé oblasti integrované ochrany rostlin. „Vyhledání a vyhodnocování informací z poměrně komplikované a rozsáhlé oblasti integrované ochrany rostlin je mnohdy velmi složité. Proces, jehož výsledkem by mělo být nějaké rozhodnutí co učinit na poli, může zemědělcům značně ulehčit možnost vyhledat potřebné informace komplexně v jednom zdroji,“ vyzdvihují autoři projektu.
Dochází tak ke konkrétnímu propojení údajů s registrem POR a možnosti filtrování a volby vhodného přípravku. Zemědělec má hned k dispozici povolené přípravky, které může filtrovat dle různých mechanizmů účinku, tedy ve smyslu jakési základní antirezistentní strategie, a dále upřesňovat svoji volbu dle vlivu daného přípravku na různé složky životního prostředí - od vody a půdy po včely a necílové organismy.
