Radim Luňáček, který dnes přednášel na veletrhu BIOMASA příznačně na pódiu U Topolu, se věnuje profesionálnímu pěstování rychle rostoucích topolů již od roku 2009. Je velkým propagátorem rychle rostoucích dřevin a také využití štěpky pro vytápění rodinných domů. Tuto metodu osobně aplikuje ve svém domě a letos se pustil i do realizace většího projektu kotelny pro šest rodinných domů v řadové zástavbě v obci Vícov na Prostějovsku. Dnes se na brněnském výstavišti podělil o své praktické zkušenostech, hovořil o výhodách a úskalích, které s sebou vytápění štěpkou nese, a také o tom, co je důležité při pěstování rychle rostoucích topolů.

K nejdůležitějším praktickým radám pro potenciální pěstitele patřila ta, aby věnovali patřičnou pozornost dokonalé přípravu pozemku a kvalitě sadebního materiálu. Praxe minulých let totiž ukázala, že ne všude založené plantáže přinesly očekávaný výsledek právě kvůli nekvalitní sadbě, zaschlým řízkům od nepoctivých prodejců apod. „Proto je vždy dobré už na začátku zjistit, s kým máte tu čest a od koho nakupujete,“ tvrdí Radim Luňáček. „Hlavně během prvních dvou let je důležitá pečlivá a kvalitní údržba a péče, jako o dítě. Třetí a čtvrtý rok už topoly rostou bez zásahu. Někdy ve čtvrtém, ale zejména v pátém a šestém roce přichází sklizeň,“ dodává Radim Luňáček s tím, že využití má topolové dřevo i topolová štěpka.

Topolové dřevo se hodí jak k vytápění (buď prostřednictvím zplynovacích kotlů nebo krbů ideálně s výměníkem), tak k výrobě sirek a nábytku (důkazem toho jsou řetězce jako IKEA nebo KIKA), využití může najít i v saunách. Topolová štěpka je produktem, který se dá prodávat do spaloven, uplatní se v zahradnictví nebo při již zmíněném vytápěním rodinných domů. „Na to, abych za rok vytopil svůj dům, potřebuji štěpku z topolů, které vyrostly na pozemku o rozloze 0,2 – 0,3 hektarů,“ vysvětluje Radim Luňáček. A také dodává, že konečnou rentabilitu pěstování topolů ovlivňuje mimo jiné cena dopravy. „Z našich zkušeností doporučujeme dopravovat štěpku do místa využití na vzdálenost do 40 km.“

Právě minimální náklady na přepravu, využití pracovníků v okolí, finanční i časovou úsporu, minimální emise při spalování a méně kouře z komínů uvedl Radim Luňáček jako největší výhody lokálního vytápění štěpkou. Naopak za nevýhody považuje absenci dotačních titulů a financování, složitější technické řešení pro rodinné domy a nedůvěru úřadů při schvalování projektu. „Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně novou technologii, setkal jsem se při povolování kotelny s poměrně velkou byrokracií,“ dodává absolvent Střední lesnické školy v Hranicích a Mendelovy univerzity v Brně oboru Krajinné inženýrství, který přes všechny zmíněné argumenty zůstává velkým fanouškem využívání rychle rostoucích dřevin v praxi.