Unikátní památka, zajímavý příběh, kouzlo místa. Mnoho důvodů vyláká Čechy ven s batohem. A pokud je po cestě nějaký malý pivovar, tím lépe. S velkým rozvojem domácí turistiky přišel i boom regionálních minipivovarů. Nadneseně řečeno, každý týden v roce jeden vznikne.
Momentálně víme asi o 360 takovýchto podnicích, další čtyřicítka čeká na poslední povolení. Takže můžeme mluvit o čtyřech stovkách,“ vypočítal Radovan Koudelka z Českomoravského svazu minipivovarů. Jen za loňských rok ví o čtyřicítce nových „přírůstků“. A jak už bylo řečeno, málokterý vznikne na zelené louce. Stále více oblíbené podniky s výstavem do 10 tisíc hektolitrů navazují na někdejší tradici, vyrostou u turisticky významných míst.
Jejich dobroty bude možné ochutnat od 1. do 3. března na Festivalu chutí, který se odehraje na brněnském výstavišti v pavilonu C a je součástí tradičních veletrhů potravin a nápojů Salima.
Minipivovary se za posledních pět let staly fenoménem. Třeba v Královehradeckém a Pardubickém kraji je místních 28 regionálních pivovarů natolik zásadních, že získaly svůj samostatný web i speciální tištěnou mapu. Pokřtěna byla taktéž v Brně, na lednových veletrzích GO a Regiontour. „Minipivovary stále přibývají. Třeba nedávno i v Peci pod Sněžkou, další dva se na územ kraje připravují,“ poznamenal pro ČTK Pavel Hečko, radní hradeckého kraje pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu.
Jen v Krkonoších funguje šest minipivovarů, některé z nich přímo na horských boudách a spojuje je speciální pivní stezka. Raritou je ten na Luční boudě (1410 m n. m.), který je nejvýše položeným podobným zařízením v republice. Na pivně laděné horské výlety mohou vyrazit zájemci také na Šumavě. „Velký rozmach jsme zaznamenali také na jižní Moravě, což je zajímavé vzhledem k vinařskému zaměření regionu. Největší koncentrace minipivovarů je stabilně v Praze a Středočeském kraji,“ poznamenal Koudelka.
Móda minipivovarů je skvělou možností, jak propagovat přilehlé i nové turistické cíle a samotné testování regionálních piv je zajímavou turistickou atrakcí.
Pro třetinu turistů je minipivovar cíl
Nahrávají tomu i čísla, která vzešla z průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). Tři turisté z deseti malé pivovary vyhledávají jako svojí cílovou destinaci, téměř polovina zákazníků je připravena si za lokální zlatý mok i připlatit.
Exkluzivní průzkum pro AMSP ČR prováděla agentura Ipsos loni v červenci na vzorku 525 spotřebitelů. Z nich 81 % bylo připraveno ochutnat specifické regionální pivo z malého pivovaru. 14 % návštěvníků regionů dokonce malý lokální pivovar nebo hospodu s vlastní značkou piva vyhledává jako zajímavý turistický cíl. Dvě třetiny všech turistů malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rádi pivo ochutnají. Pouze jedno procento tuzemských spotřebitelů pivo z minipivovarů odmítá.
41 % procent respondentů baví testování lokálních piv, více jak třetina očekává specifickou a originální chuť a 30 % návštěvníků chce podporovat lokální podnikatele, kteří pivo produkují. Každý pátý turista si pak pivo propojuje s tradicí vázanou na místní prostředí.
„Skutečnost, že regionální pivovary se stávají turistickým hitem, dokazuje i to, že 41 procent dotázaných bylo alespoň jedenkrát na prohlídce malého pivovaru a 9 procent se tak chystá učinit“, uvedl Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury na výzkum trhu Ipsos.
Velkých pivovarů je v České republice 45 a tvoří 98 procent veškerého výstavu, který byl v roce 2016 20 milionů hektolitrů. Malé pivovary výborně doplňují trh velkých hráčů a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region. „To je jejich síla. Každý měsíc mohou vytvořit nový speciál, to u velkovýroby není možné,“ popsal Radovan Koudelka. I v případě minipivovarů je gró výroby tradiční ležák plzeňského typu, zkouší se však právě belgická piva, ale a podobně.
A co je kromě příběhu pro minipivovar důležité? „Samozřejmě sládek, ten je vlastně takový šéfkuchař a za jeho výtvory se – stejně jako v restauraci – zákazníci vrací,“ řekl Koudelka ze svazu minipivovarů. Těch je vzhledem k raketovému nárůstu podniků nedostatek a právě i svaz se zasazuje o jejich vyšší počet a vzdělávání. Situace se řeší například i tak, že jeden sládek spolupracuje s více podniky a v každém minipivovaru má spolehlivého odborníka, který „jeho“ pivo pohlídá.
Dnešních 400 regionálních pivovarů je vysoké číslo, za 1. republiky jich bylo ale ještě o 300 víc. Tvrdí to Stanislav Musil ve své knize Sláva a zánik pražských pivovarů. Podle jeho údajů bylo v roce 1913 na území českých zemí více než 700 pivovarů, přitom jen v Praze 63.
