Knihovnu lze relativně snadno povýšit na komunitní centrum pro setkávání občanů a poskytování nejen digitálních veřejných služeb. O konkrétních možnostech využití knihoven i nejrychlejších cestách, jak toho dosáhnout, jednala debata ve veletržní City:One Aréně.
Česká republika s nejhustší sítí veřejných knihoven na světě má pro upgrade knihoven ideální výchozí pozici. Více než 5300 veřejných knihoven České republiky registruje téměř 1,4 milionu čtenářů, ale jejich aktivity jsou již dnes daleko širší než jen půjčování knih. V roce 2018 proběhlo 22 milionů fyzických návštěv knihoven a 28 milionů návštěv virtuálních. A rozhodně nešlo jen o čtení, asi 2,5 milionu návštěvníků měly kulturní akce pořádané v knihovnách a přes milion návštěv zaznamenaly různé vzdělávací programy. „Knihovny jsou místa s neuvěřitelným potenciálem, který ještě není plně vytěžen,“ říká Eliška Bartošová z Filozofické fakulty MUNI, autorka konceptu proměny knihoven v komunitní centra. Inspiraci hledala třeba v Dánsku, kde s touto proměnou začali před 15 lety a dnes tvoří dánské knihovny základní síť koncepce Smart City. Stejně by to podle Elišky Bartošové mohlo být také u českých knihoven, které už dnes hýbají místními komunitami a rozvíjejí vzdělávací i kulturní funkce s aktivním zapojením občanů.
Konkrétní příklady, co všechno může knihovna dělat, aby byla lidem užitečná i v digitálním věku, v debatě představila ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně (KJM) Libuše Nivnická. „V digitální době je nutné podporovat fyzická setkání lidí, aby neupadali do sociální izolace. Knihovny jsou k tomu ideální,“ prohlásila Libuše Nivnická. Pod jejím vedením KJM neustále přizpůsobuje formy služeb novým potřebám a zakládá si na své otevřenosti, takže slouží lidem v každém věku a nezávisle na tom, zda jsou jejími registrovanými čtenáři. V Brně zavedla třeba čtenářské lavičky nebo čtenářskou tramvaj. Nově se KJM připojila k úspěšnému projektu Brno iD a svou sítí 33 poboček významně rozšířila možnosti fyzického ověření identity uživatelů. „I digitální svět se občas musí fyzicky potkat s lidmi, tak proč ne právě v knihovně,“ vysvětlila tento krok ředitelka největší veřejné městské knihovny na Moravě s více než 40 tisíci čtenáři. Do budoucna by systém Brno iD mohl místo bankovní karty, která je mnoha lidmi vnímána jako citlivý doklad, používat jako identifikační nosič čtenářský průkaz KJM.
