Brněnský městský portál pro občany přišel na 4 miliony korun a za necelých třicet měsíců provozu má téměř 104 tisíc uživatelů. O historii úspěšného projektu a jeho aktuálním rozvoji na veletrhu hovořili autoři Brno iD Jaroslav Kacer a Jan Žák.
Díky Brno iD se jihomoravská metropole vyšvihla mezi středoevropské šampiony v oboru chytrých měst. Propojení různých modulů a vysokou odezvu mezi obyvateli mohou Brnu další města stále jen závidět. Cesta k této metě přitom byla poměrně snadná a rychlá. Jak vysvětlil Jaroslav Kacer, základem úspěchu byla politická shoda vedení města na podpoře myšlenek Smart City.
Klíčovým bodem koncepce byla od počátku modularita a hlavním cílem vytvoření platformy pro elektronickou komunikaci s občany. V úzké spolupráci s Dopravním podnikem města Brna (DPmB) byla k 1. 1. 2017, tedy pouhý půlrok od schválení projektu, spuštěna ostrá verze systému s nákupem elektronické šalinkarty. Tato první fáze přišla město asi na 2 miliony korun. „Dnes máme pět různých dodavatelů a přibyly další moduly jako sport, kultura nebo turistika, takže se náklady zvýšily na 4 miliony korun,“ informoval Jan Žák. Technologický rozvoj systému je podle něj snadný i díky tomu, že se díky základní smlouvě s DPmB město nemusí při hledání dodavatelů držet pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
Vedle elektronické jízdenky lze přes Brno iD hradit také poplatky za odpad, vstup do městských bazénů, do ZOO nebo na sportovní a kulturní akce. Občané se zde registrují k hlasování o participativním rozpočtu a probíhají tady certifikace studentů k uplatnění slev na veřejnou dopravu. Novým modulem je městská knihovna, která svou bohatou sítí poboček významně rozšířila možnosti fyzického ověření identity uživatelů. Jedna karta dnes Brňanům slouží jak pro dopravu ve městě, tak pro správu a identifikaci čtenářského konta v knihovně a na dalších místech. „Plnou registraci Brno iD podmíněnou fyzickým ověřením má dnes téměř 64 tisíc lidí, dalších 40 tisíc má registraci základní,“ řekl Jaroslav Kacer.
Prezentace zmínila také problémy, se kterými se provozovatelé potýkají. Tím největším je obtížná spolupráce s některými neflexibilními městskými firmami, které nejsou schopné nebo ochotné integrovat se na společnou platformu. Do budoucna je cílem rozvíjet spolupráci s dalšími městy. Brno chce dále pracovat také se systémem bonusových bodů za užívání systému, nově by si za ně občané mohli koupit třeba vstupenky na sportovní a kulturní akce.
