Na geologickou historii Brna starou více jak půl miliardy let má upozornit nová turistická trasa a průvodce, kterého vydalo ve spolupráci s vědci Mendelovy univerzity v Brně TIC Brno. V centru města je řada zajímavých míst, které návštěvníci míjí takřka bez povšimnutí nebo je vnímají z jiného úhlu pohledu. „Například obelisk v Denisových sadech je plný zkamenělin,“ říká Lucie Kubalíková z Ústavu geologie a pedologie LDF MENDELU a z Ústavu geoniky AV ČR.
Brno leží na hranici dvou velkých celoevropsky významných geologických jednotek. Jsou jimi starý Český masiv a geologicky mladší Západní Karpaty. Od toho se odvíjí i utváření města. „Starší horniny jsou odolnější a tvoří členitější reliéf, tedy výrazné vyvýšeniny a hluboká údolí, které najdeme hlavně ve střední a severní části města. Na těchto vyvýšeninách vznikaly historicky také nejvýznamnější stavby,“ uvedla Kubalíková. Jižní část města je geologicky zcela odlišná. Tvoří ji geologicky mladší horniny, které jsou méně odolné, měkké a tvoří plošiny nebo mírně zvlněný reliéf mimo jiné vhodný pro zemědělství.
Vědci chtějí v průvodci upozornit, že neživá příroda je ve městě v mnoha podobách a na místech, která denně míjíme. „Snažíme se nabídnout jiný pohled na již známá místa a zasadit je do geovědního kontextu nebo přidat nějakou informaci, která odkazuje právě na geodiverzitu a její souvislost např. s kulturním dědictvím nebo s vývojem města,“ uvedla Kubalíková.
ODKAZ NA PRŮVODCE
Obelisk v Denisových sadech pochází z roku 1818. Postaven byl na paměť vítězství nad Napoleonem. Návštěvníci jej proto vnímají především jako kulturní památku. „Když se ale podíváte podrobněji na materiál, ze kterého byl vybudován, uvidíte v něm zkameněliny. Napadne vás otázka, odkud se vzaly, proč tam jsou, co je to za živočichy. Nakonec dojdete k tomu, že v prvohorách bylo na území města Brna teplé moře, kde žili koráli,“ uvedla Kubalíková.
Nová geostezka zavede zájemce dál například na Petrov nebo k protileteckému krytu. Zajímavostí jsou také polštářové lávy u jezírka na Špilberku. V Brně se podle Kubalíkové dají najít v podstatě horniny ze všech geologických období – tedy od období před prvohorami po čtvrtohory, ve kterých žijeme. „Tím pádem je území Brna se svou geodiverzitou ideálním prostředím pro výuku geologie. Všechno je tu pěkně pohromadě a není potřeba jezdit nikam daleko nebo na různá místa,“ uvedla Kubalíková, jejíž spolupráce s TIC Brno navazuje na výzkumné aktivity Ústavu geologie a pedologie LDF a Ústavu geoniky AV ČR.
Vědci v současné době řeší projekt s názvem Geodiverzita v rámci města: percepce, funkce, potenciál, který je finančně podpořen Technologickou agenturou ČR (Program Éta). Jedním z jeho cílů je právě zviditelnit neživou přírodu ve městě a poukázat i na nutnost ochrany dědictví neživé přírody v městském prostoru. Nejbližší procházka po geodiverzitě Brna se uskuteční na jaře. Bližší informace včetně termínu budou zveřejněny na webu gotobrno.cz.
