Dostupnost cestování s sebou přináší i negativa. Na mnoha exponovaných místech se dnes hledají cesty, jak skloubit zájmy turistů a potřeby rezidentů tak, aby se cestovní ruch rozvíjel udržitelným způsobem a ku prospěchu všech včetně dotyčné destinace. V České republice se s overtourismem už delší čas potýká Praha, Český Krumlov, Kutná Hora nebo Adršpach. V posledních letech se s nárůstem turistického zájmu musejí vyrovnat také oblíbené destinace na jižní Moravě.

Když se narazí na strop

Asi nepřekvapí, že problém řeší na Mikulovsku, které patří k nejznámějším turistickým regionům České republiky. „V letech 2017 a 2018 Češi hodně zůstávali na dovolenou doma a tehdy jsme si vyzkoušeli top únosnou návštěvnost regionu ve všech službách. Jen návštěvnost infocentra v Mikulově v roce 2018 dosáhla počtu 240 tisíc osob za rok, loni už jeho návštěvnost klesla na 220 tisíc,“ řekla na veletržní tiskové konferenci ředitelka Mikulovsko-destinační společnosti Marcela Koňáková.

Pro relativně malé území, kde ve 27 obcích žije asi 30 tisíc obyvatel, představovalo více než 318 tisíc návštěvníků v roce 2018 příliš velkou zátěž. „To už byl strop. Nemůžeme lidem říkat nejezděte, ale můžeme určitými marketingovými nástroji návštěvnost usměrňovat. Je to hlavně o šíření informací, nejdeme například do masových kampaní na Facebooku, ale oslovujeme návštěvníky tematicky,“ vysvětlila odbornice. Třeba víno sice zůstává nedílnou součástí nabídky, ale doba, kdy autobusy jezdily cíleně do sklípku, podle ní už minula. „Spíš učíme lidi pít víno a poznávat s ním spojenu kulturu,“ dodala.

Atraktivní po celý rok, toť možný lék

Základem úspěchu je podle Marcely Koňákové důkladný monitoring a nastavení jasných pravidel. Proto se dnes mapuje celé území Mikulovska, kde byla v posledních letech otevřena spousta ubytovacích zařízení i sklípků. „Ubytovatele načerno si nemůžeme dovolit. Také sledujeme pohyb návštěvníků a víme, že třeba na Svatý kopeček přijde za rok 250 tisíc lidí. Pokud jsou neukáznění a chovají se špatně, ztrácejí se hodnoty území a má to i negativní ekonomický dopad v tom, že se musí více uklízet,“ popsala ředitelka destinační společnosti. „My zvládneme velkou masu návštěvníků, ale oni tak ztrácejí zážitek. Proto nechceme masovou turistiku, ale kvalitní návštěvníky, kteří se vrací opakovaně, váží si našeho území a kterým nabídneme kvalitní služby,“ zdůraznila Marcela Koňáková.

Cestou jsou nové formy propagace a marketingu i lákání na nová témata, například archeologii. Důležité je také rozptylovat návštěvnost celoročně, aby se odlehčilo letním měsícům. „Produkty cíleně umísťujeme do „hlušších“ měsíců, i když u nás je plno skoro pořád. Musíme totiž zajistit, aby v určitých měsících město nezkolabovalo, od dopravy a parkovišť až po restaurace,“ podotkla Koňáková a upozornila také na význam dobré koordinace kulturních akcí, které zaplňují ubytovací kapacity a stahují i výletníky: „Spolupracujeme s pořadateli akcí, třeba v Pasohlávkách je obrovský festival bikerů, který zaplňuje celý region. Kdo nemá davy rád, už ví, že nemá jezdit v létě, ale přijede třeba v říjnu a my mu musíme připravit turistickou nabídku.“

Kteří turisté se budou lákat?

V Brně zase jasně řekli, že nemají zájem o masovou rychloturistiku z Číny (čínští turisté v republice stráví v průměru jen 1,6 dne a nepříliš utrácí), ale o návštěvníky, kteří se zdrží delší čas. „Dnes už nejde jen o nalákání turistů, ale také o to vybrat si, koho chceme lákat. Třeba město Brno si vybralo, které segmenty turistů chce oslovovat,“ řekl na zahájení veletrhů GO a REGIONTOUR první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Na tiskové konferenci pak upřesnil, o jaké návštěvníky má město zájem: „Vedeme si dobře, jen za loňský rok navštívilo Brno více než 800 tisíc turistů, což bylo o 10 procent více než v roce 2018. Pro nás je stěžejní, že jsme v situaci, kdy si můžeme turisty „vybírat“. Lákáme turisty z konkrétních zemí a jsme jedna z prvních municipalit, která se odvážila říci, že nechce turisty z Číny a stojí o turisty, kteří v Brně a na jižní Moravě stráví delší čas. Kteří přijedou za tím, co máme unikátní, ať už je to funkcionalismus, gastronomie nebo zážitková turistika. Chceme to dále prohlubovat a cítíme potenciál oslovit i další segmenty turistů z mladší a starší klientely, kteří by ve městě mohli strávit delší dobu.“

Problém overtourismu řešil také veletržní seminář, kde o zkušenostech a možných řešeních problémy přednášeli mimo jiné zástupci belgického města Bruggy.