Na padesát minipivovarů se sjelo do pavilonu C brněnského výstaviště. Jeden stánek byste určitě neměli minout – Pivovar Blatná. Za svého Blatenského Kohouta dostal letošní Zlatou Salimu.

Jde o polotmavý ležák, který se vaří teprve od roku 2016 a stojí za ním sládek Martin Fried. Pro ocenění si šel s Ing. Václavem Šitnerem, majitelem podniku Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná, jehož je pivovar součástí. Spolu navazují na někdejší historii blatenského piva. Úspěšně.

Na snímku zleva: generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš, spolumajitel pivovaru v Blatné Václav Šitner, ministr zemědělství Jiří Milek a ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce a předseda letošní komise Zlaté Salimy Martin Klanica a sládek Martin Fried. Foto: Archiv BVV

Porota ocenění zdůvodnila takto: „Je uvařen z českého sladu ve spojení se speciálními slady – bavorským, karamelovým, barvicím a třech odrůd žateckého chmele. Jiskrná jantarová barva, jemná karamelová chuť a vysoká plnost. Pivo je nefiltrované a nepasterované.“

O Blatenském Kohoutovi mluví Martin Fried, který vám ho do degustačního skla také natočí. Svoje pivo stáčí do KEG sudů o objemu 50, 30 a 15 litrů. Mají i pětilitrové soudky, litrové skleněné lahve s patentní zátkou a PET lahve. Plánují řadu speciálů, které budou k dostání ve skleněných lahvích o objemu 0,33 l. 

Jak dlouho pivo vznikalo a odkdy jej vyrábíte?

Od roku 2016. Navazujeme na dlouhou tradici pivovarnictví v Blatné. Pivovar tu byl založen v roce 1896 a vařilo se do roku 1978. Do té doby byl pivovar parostrojní, takže všechna soukolí a poháněcí mechanismy byly na páru, elektřinu používali jen na svícení. Což v roce 1978 fakt bylo zvláštní, technologie už byly mnohem dál. V nedalekých Strakonicích nebo Protivíně bylo už všechno modernizované. Takže Blatná se zavřela, i když v roce ´77 měla výstav okolo 20 tisíc hektolitrů.

Pod co tenkrát Blatná patřila?

Patřila pod národní podnik Jihočeské pivovary, podle starých etiket, co si dohledávám.

Pojďme k novodobé historii pivovaru.

V roce 2016, tedy po 38 letech, jsme tradici obnovili. Pivovar vznikl v prostorách, kde byla dříve ledárna a distribuovat pivo jsme začali v srpnu na Blatenskou pouť, což je velká místní událost. Tehdy jsme lančovali svá dvě první piva, a to polotmavým ležákem dvanáctkou a světlým ležákem jedenáctkou. V roce 2017 jsme naše portfolio obohatili o poctivou Blatenskou 10%. Taky se říká, že na desítce poznáte dobrý pivovar, asi na tom něco bude… A v prosinci jsme pustili do světa čtrnáctku, světlý Sládkův speciál. A před třemi týdny jsem vařil pivo IPA - sedmnáctku. K ochutnání bude někdy v polovině dubna.

A Kohout je?

Polotmavý ležák dvanáctka. Je to pivo plzeňského typu, nefiltrované, nepasterizované, samozřejmě.  Používám slad plzeňský, mnichovský, karamelový a barvící. Chmelíme ho výhradně Žateckým chmelem. Vařím pivo na dva rmuty a pak minimálně 60 dní dozrává tento sametový ležák v tanku.

Máte od majitelů pivovaru úplně volnou ruku?

Svým způsobem ano. Ale samozřejmě se všechno s panem majitelem konzultuje, to je jako v každé jiné firmě.

Recepturu jste si vymýšlel jak?

Snažili jsme se vycházet z tradičního blatenského piva, z toho, co se zde vařilo do roku 1978. Mám i pána, Karla Mourka, který mi stále chodí pomáhat a je to vlastně poslední sládek zdejšího pivovaru. Jeden z posledních lidí, kteří tam pivo vařili do úplného konce. Snažili jsme se odpíchnout od historických receptur, ale samozřejmě se to pivo upravovalo podle dnešních trendů, do dnešních chutí. Ten vývoj v oboru pivovarnictví je velký. Snažíme se dělat pivo dobře pitelné, to znamená, že když si dáte jedno, máte chuť i na druhé.  Charakter piva a skladbu surovin vymýšlí dlouholetá sládková a člen našeho týmu paní Dagmar Vlková.

Jak často ochutnáváte?

Určitě každý den, musíte sledovat, jak se pivo chová, jakou fází si prochází. Ale je ochutnávání a ochutnávání, není to tak, že bych ráno přišel a natočil si půllitr.

Jak jste se do Blatné dostal vy?

Potkal jsem se s panem Václavem Šitnerem, který má podnik spolu s panem Janem Hildprandtem, potomkem rodu, který vlastní vodní zámek v Blatné – což je jedna z pouhých tří takových staveb v Česku, vedle Červené Lhoty a Švihova. Pan Šitner zrovna plánoval přestavbu pivovaru, slovo dalo slovo a jsem tam.

Sládků je hrozně málo. Vy máte obor vystudován?             

Nemám. Vystudoval jsem hotelovou školu v Mariánských Lázních, ale přes devět let jsem žil ve Skotsku, kde jsem se mimo jiné pohyboval okolo nejmenovaného pivovaru, přičichl jsem k tomu. Pro mne je neznámé zajímavé… 

To ale znamená hodiny a hodiny samostudia…

Spoustu času jsem strávil nad literaturou, byl jsem „na zkušené“ v některých českých pivovarech. Já bych to nazval takovou školou života. Dobrý sládek se učí celý život a já se učím od těch nejlepších z oboru.