Vy a váš tým z klubu Aurayacht provozujete plavby převážně kolem norského pobřeží. Proč právě tato země?

Důvody jsou v zásadě tři. První je bezesporu unikátní norská příroda, která v podobných biotopech snese srovnání snad jen s Aljaškou, Kanadou nebo Novým Zélandem, které jsou ale poněkud z ruky. Druhým je norské klima, jak doslovně, tak zejména v přeneseném smyslu v rovině mezilidských vztahů. Je zde většinovým zvykem nekrást a nepodvádět. Norové jsou historicky zformováni tak, aby se nevyhýbali problémům a řešili je přímo. Někomu se může zdát, že jsou jako národ chladní a odtažití. Ve skutečnosti jsou jen klidní a opatrní. Pokud potřebujete pomoci a vidí, že jste se již sami pokusili problém řešit, tak dokážou být velmi obětaví. Třetím důvodem je velmi malý počet turistických lodí, nepřetížená námořní infrastruktura a velmi kultivované a zkušené chování lodních kapitánů.

Norsko je vaše jediná specializace, nebo plujete i v jiných mořích nebo kolem jiných států?

Dříve jsme pluli i ve Středomoří, kde už ale zůstáváme jen příležitostně, zejména při pořádání kapitánských kurzů. Dnes je naprosto převažující oblastí našich plaveb Norsko a Špicberky.

Kdo je typický klient, který se vydá na plavbu do ne vždy příznivých podmínek? Mají k tomu Češi vůbec vztah, když nemáme moře a vnitrozemská plavba tu nemá také příliš tradici?

Klíčovou vlastností je obdiv k přírodě a touha po kontaktu s ní. Nemusí jít o člověka se zkušenostmi s plavbou, jen mu nesmí vadit pobyt na lodi. Jakkoli je loď velmi pohodlná, není to hotel a má svá omezení. Na druhou stranu se dostanete na nová místa, ať o samotě ve fjordech, nebo v rybářských vesničkách. Umožňuje vyhnout se turisticky exponovaným destinacím a užívat si přírodu s veškerým pohodlím své plovoucí základny v místech, kam se lidé po zemi nemají šanci dostat.

Jak plavba může probíhat? Lze navštívit v jejím průběhu i nějaká místa na pevnině?

Lze si užívat jak naprostou relaxaci s krátkými přeplavbami, tak s trochou akčního zpestření. Můžete si ulovit ryby a hned si je sníst, využít loď jako pohyblivou základnu pro treky v horách, v zimě zase pro skialpinismus. Plavby jsou také skvělou aktivitou, při níž jde pozorovat velryby. Součástí naší severské základny na Lofotech je i osmimístný automobil pro výlety na pevnině a dopravu na letiště.

Lidé, co si plavbu zaplatí, pouze plují nebo mohou nějak pomáhat s obsluhou lodi?

Vše záleží na dohodě a přání našich hostů. Nemusí dělat nic, ale pokud chtějí, mohou například obsluhovat loď. Záleží na zájmu a zkušenostech, pomoct se dá s lany při přístavních manévrech nebo se zapojit do navigační a meteo přípravy. Vyzkoušet si lze i řízení lodě pod dohledem.

Jaké typy lodí máte v nabídce? K plavbě vám je zprostředkovávají místní občané?

Pro rok 2020 je naší vlajkovou lodí v Norsku Motomar 44 „Nonoah“. Jedná se o čtrnáctimetrovou expediční loď. Pro oblast jsme ji zvolili z důvodu malého ponoru a nízké výšky. Na Lofotech je totiž řada míst omezena podjezdnou výškou pod mosty i hloubkou v přístavech. Proto zde není vhodná plachetnice. Kromě toho se podílíme na provozu dalších dvou plachetnic o délce třináct a devatenáct metrů, které se pohybují na jihu Evropy. Jejich vytěžování je ale jen doplňkové. V zásadě vždy využíváme jen lodě vlastněné našimi členy, tedy ne ty najímané z charteru.

Sám jste najezdil 38 tisíc námořních mil. Máte nějakou metu, které byste chtěl ještě dosáhnout?

Nemám žádné prvoplánově ambiciózní cíle. Mým cílem je v klidu žít a pracovat na moři, nejlépe v Norsku. V souvislosti s tím si mě obvykle výzvy najdou samy, ať jako v minulosti stavba vědecké lodi a následná přeplavba Norským, Barentsovým a Grónským mořem na výzkumnou stanici na Špicberkách nebo letošní přeplavba kolem celé Evropy z východního Středomoří na sever.

Pamatujete si nějakou hraniční situaci nebo neobvyklý zážitek, který vás na moři potkal?

Naším nejzákladnějším úkolem je hraničním situacím předcházet, pak už bývá pozdě. To je asi největší rozdíl mezi námořním řemeslem a prázdninovým jachtingem. V současné módní vlně soukromých plaveb je nezanedbatelné množství těch, kteří jedou na moře cíleně bojovat se živlem a vyplavovat adrenalin. Často při tom chybí základní respekt k vodě a také pokora. Takže ano, jistě jsme byli ve ztížených situacích, kdy bylo nutné chladnokrevně řešit třeba technickou poruchu, ale nikdy nešlo o život.

Jaký je naopak váš nejkrásnější zážitek z plaveb?

Jako první mě napadne, že je to každá hodina na lodi, ale je pár okamžiků, které se vymykají; jednak je vždy euforické přiblížení do známého přístavu, zejména po dlouhé přeplavbě. Je to opakující se pocit návratů z cesty domů, pocit úspěšného splnění úkolu a bezpečí. Nad tím vším se ale tyčí setkání s velrybami a ledními medvědy v jejich přirozeném prostředí. Když k vám poprvé připlave obrovský kytovec, podívá se vám do očí, poté se nadechne a podpluje vaši loď, máte pocit, že levitujete v jakémsi meziprostoru. Je to prolnutí dvou světů, které lze obtížně sdílet.

Jaké trasy a termíny plánujete pro rok 2020?

Naše severská loď letos zimuje na severu Německa, takže nejprve proběhne přeplavba Baltem a Severním mořem, Kleiner Beltem a Skagerrakem na jih Norska. Poté nás čeká pomalá plavba okolo celého norského prostředí, převážně po hranici fjordů. Na Lofotech v Henningsvaeru zůstaneme po zbytek roku na naší základně.

Mohl byste stručně shrnout, na co se mohou těšit návštěvníci veletrhu Go a Regiontour, kteří navštíví v lednu váš stánek?

Máme připraveny filmy a fotoprezentaci z plaveb pro rok 2020, záběry z plaveb minulých, zejména ze Špicberků. Těšíme se na debaty o Norsku a Arktidě s milovníky přírody, a na tvorbu na míru šitých plavebních plánů s novými klienty.